Plemenné knihy
Plemenné knihy slouží k přesné registraci všech zvířat daného druhu, která jsou chována v lidské péči. S jejich pomocí lze sestavovat chovné skupiny tak, aby nedocházelo k nežádoucímu příbuzenskému křížení apod.
Kdo povede plemennou knihu a zda bude plemenná kniha pro ten který druh vůbec vedena, určují odborné komise Evropské asociace zoologických zahrad – tzv. Taxonomic Advisory Group. Definitivní schválení potom ještě provádí výkonný orgán asociace - EAZA Office. Nezáleží jen na tom, kdo kolik zvířat vlastní, ale také na tom, zda má schopnosti a podmínky k vedení plemenné knihy. Plemennou knihu pro levharty mandžuské například vede paní Sarah Christieová z londýnské zoologické společnosti. Je to typická workoholička a pro levharty toho dělá opravdu hodně.
Plemenná kniha je nástroj, který pomáhá řídit chov určitého druhu zvířete. Proto se může stát, že je chovatelská instituce úspěšná v rozmnožování určitého druhu, ale protože tento druh nikdo jiný nerozmnožuje, není vedena ani plemenná kniha. To je případ dracén guayanských, které pražská zoo úspěšně rozmnožuje, a přece nevede jejich plemennou knihu. Kde není žádný chov, není potřeba jeho řízení.
Pražská zoo vede:
- Mezinárodní plemennou knihu koně Převalského
- Evropskou plemennou knihu ocelota stromového
- Mezinárodní plemennou knihu hroznýšovce kubánského
- Mezinárodní plemennou knihu leguána kubánského
- Mezinárodní plemennou knihu želvy černavé
- Mezinárodní plemennou knihu orlície bornejské
