Sleposcink Percivalův
Sleposcink Percivalův (Acontias percivali) je zajímavý beznohý ještěr, který obývá suché písčité oblasti v jižní Africe a na Madagaskaru. Ve dne žije výhradně pod zemí a na povrch vylézá jen v noci. To je také důvod, proč se s ním nesetkáte téměř v žádné zoologické zahradě. V pavilonu Afrika zblízka se podařilo vybudovat takovou expozici, která by představila sleposcinka v jeho přirozeném prostředí – v podzemních chodbičkách. K jejich prorážení je dokonale přizpůsoben – má malou hlavu a silný krk.
Sleposcink Percivalův je živočich, o kterém toho právě díky jeho způsobu života víme velice málo a expozice v pražské zoo poskytuje jedinečnou příležitost poodhrnout roušku tajemství. Prvním překvapením pro chovatele byla vzájemná nesnášenlivost sleposcinků. Mají tak drobné oči, že se na větší vzdálenost nevidí, ale jakmile se dostanou do těsnější blízkosti, zcela nerytířsky po sobě vyjedou. Mají mohutné čelisti, které sice nejsou vyzbrojeny žádnými ostrými zuby, ale o to silnější je jejich stisk. Při hledání potravy je sleposcinkové používají k uchopení kluzké kořisti (například žížaly) a k jejímu zatažení do svého podzemního království. Při vzájemných soubojích se čelisti mění v nebezpečnou zbraň, kterou se soupeř snaží zakousnout do nejslabšího místa na těle protivníka. Je ovšem pravda, že takové na první pohled agresivní chování nemusí vůbec souviset se souboji samců, ale že se jedná o námluvy. Samci ještěrů se chovají ke svým partnerkám dost neurvale a po páření si mnoho samic odnáší potrhanou kůži a četné šrámy. Je to prostě další záhada, kterou se možná právě díky pražskému chovu podaří vyřešit.
Sleposcinkové jsou vejcoživorodí a samice je zřejmě schopna porodit pouze jedno mládě. V pražské zoo se už narodila čtyři mláďata, všechno jedináčkové. Samice, které se snaží přivést na svět dvojčata, mívají potíže a není výjimkou, že uhynou. Jinak se ale sleposcinkové jeví jako vděční chovanci, kteří nedělají potíže s krmením. Chovatelé jim večer připraví na povrch půdy v teráriu cvrčky, které si během noci způsobně natahají do chodbiček a spořádají do posledního kousku. Ani při manipulaci se příliš nevzpouzejí a ochotně se nechají přenášet.
Další články v sekci ... Ostatní
- Gaviálové - fotoreportáž z příjezdu (23. 1. 2008)
- Varani komodští v Zoo Praha - unikátní odchov (duben 2007)
- Želva pardálí (30.7.2005)
- Želvy v Zoo Praha - chov (r. 2005)
- Hadi v zoo
- Dracéna guyanská (22. 3. 2004)
- Želva Amboinská - chov
- Želva sloní - Princezna
- Želva skalní - mládě (19. 1. 2004)
- Plazi v zoo nevyhynou (r. 2004)
- Varan mangrovový - mláďata (9. 1. 2004)
- Plazi v Zoo Praha - chov
