Hlavní stránka / Vše o zvířatech / Co nevíte o zvířatech v zoo / Plazi / Plazi v Zoo Praha - chov

Plazi v Zoo Praha - chov

Stav chovu plazů v Zoo Praha Za prvé je třeba konstatovat, že úplně všechny expozice a též všechny prostory záložních chovů mimo jednoho zničila v roce 2002 povodeň. I to poslední zavedené zázemí v pavilonu drobných živočichů bylo v dubnu 2003 třeba přestěhovat v souvislosti s nutnou rekonstrukcí tohoto pavilonu. Všichni plazi byli přemístěni do menších a více méně provizorních nádrží, řada z nich do jiných zoo. Rekonstrukce pavilonů a výstavba nových zázemí bude nejenom návratem k původnímu standardu (pokusím se dále doložit, že i ten byl značně vysoký), ale v každém prostoru dojde ke zlepšení. Postupně se zprovozňují: pavilon velkých želv (prosinec 2002), zázemí terárií v pavilonu slonů (duben 2003), expoziční terárium v pavilonu slonů (červen 2003) a čekají nás terária a insektária v pavilonu Afrika zblízka (leden 2004) a v dalším průběhu roku velké centrální chovné zázemí pro plazy a pavilon Indonéské džungle.Možná se zdá, že tyto změny nesouvisejí přímo s odchovy, ale vytržení z ustáleného a vyváženého prostředí bylo pro řadu plazů popudem k zastavení reprodukce, k níž se již nyní postupně vracejí.K podílu rozmnožujících se druhů před povodní bych rád uvedl příklad plazů, obývajících pavilon šelem. Probereme postupně všechny expozice s přesahem druhů do současnosti.Leguán kubánský – docílili jsme pravidelných odchovů již ve třetí generaci (zlehčit se dá prakticky cokoli, faktem je, že podobné úspěchy s jakýmkoli druhem leguána rodu Cyclura jsou i mezi zahradami ojedinělé).Varan smaragdový – pravidelné odchovy (byli jsme první v Evropě a posléze jednou ze 3 zoo, která je rozmnožuje). Varan smaragdový je mimochodem vynikající příklad zvířete, které je ve velkém množství (řádově tisíce jedinců) dovážen mezi soukromé chovatele do Evropy, úspěchy jsou však zcela výjimečné. Vitrína v pavilonu šelem byla pro varany velmi vhodná, po přestěhování do menších terárií se přestali rozmnožovat, nyní již snad opět nastartovali reprodukci v zázemí pavilonu želv. Chameleon Mellerův – tento druh se nám nepodařilo rozmnožit, ale neustále se snažíme zlepšovat způsob chovu (přičemž stále sledujeme novinky publikované soukromými chovateli). Zatím jsme měli pouze jednu snůšku sedmdesáti neoplozených vajec.Ještěrkovec žlutohrdlý – pravidelné odchovy (snadný druh).Agama kočinčinská – druh velmi hojně zastoupený mezi chovateli, a tak pro jeho rozmnožování nebyl důvod. Proto jsme drželi skupinu samic bez samce a jako první na světě jsme dokumentovali vylíhnutím mláděte možnou partenogenezi tohoto druhu.Želva (kuora) žlutočelá (vietnamská) – prioritní a velmi obtížný druh, jedna z nejohroženějších želv na světě. Žádná zoo v Evropě ji zatím nemnoží. Dlouho jsme chovali dva samce, teprve letos se nám podařilo sehnat dvě samičky (poskytli nám je na základě našeho kreditu soukromí chovatelé z klubu chovatelů želv). Vytvořili jsme jim zvláštní chovné zařízení v zázemí a v současné době probíhá páření.Želva (kuora) amboinská – chovali jsme tři mladé jedince této želvy, původně bez ambic na rozmnožení. Zhoršující se situace v jihovýchodní Asii však donutila evropské zoo přehodnotit tento postoj a také my jsme již v r. 2003 odchovali první dvě mláďata.Želva annamská – chovali jsme pouze jednoho samce (další dva samce a deformovanou samici ze zabavených zvířat jsme měli v zázemí). I zde se jedná o jeden z nejohoženějších druhů na světě, proto opět spolupracujeme s našimi chovateli, pořizujeme skupinu 8 mláďat a připravujeme celoevropskou plemennou knihu, aby bylo možné koordinovat záchranný chov tohoto druhu. Dracéna guyanská – u tohoto ještěra se dvakrát povedlo rozmnožení a opět jsme s tímto úspěchem byli první mezi evropskými zahradami. Dracény se v podmínkách pavilonu šelem rozmnožovaly každý druhý rok, další chovná sezona připadala na podzim 2202, tedy po povodni. Přestěhování samici zabrzdilo a až nyní ve velkém expozičním teráriu v pavilonu slonů opět kladla vejce.Ohledně přežívání zabavených živočichů nebudu zastírat, že jsme nebyli vybavení na umístění velkého množství často nemocných plazů a právě negativní příklad chameleonů Jacksonových vedl k zásadním změnám. Ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ČR chystáme výstavbu centra pro zabavené živočichy, které bude významným krokem od improvizovaného a provizorního umístění těchto zvířat k plně profesionálnímu zařízení, které jim umožní adaptaci na podmínky života v lidské péči. Mezitím jsme museli zásadně omezit příjem zabavených zvířat pouze na případy, které jsme mohli adekvátně řešit. Příkladem jsou želvy, zabavené v prosinci 2001 na lodi, plující z Makaa do Hongkongu. Pražská zoo se zásadně zapojila do přípravy mezinárodní akce, jejímž cílem byla záchrana životů želv a jejich začlenění do tzv. pojistných kolonií v lidské péči. Nabídla prostory pro 100 želv, což bylo nejvíc v Evropě, navíc zorganizovala dva transporty z Rotterdamu a zajistila karanténu želv i pro ostatní české zoologické zahrady. Po příchodu do Evropy byly želvy v zoufalém stavu, protože byly převážené bez vody na velkých hromadách nebo natěsno v boční poloze v bednách bez možnosti pohybu. Trpěly dehydratací, zápaly plic, těžkými nekrózami krunýřů, mnohé měly velké zrezivělé háky v krku… Úmrtnost v prvních dnech po transportu byla velmi vysoká. Intenzivní veterinární péče a umístění do zvlášť připravených podmínek nejprve na karanténě a potom v zázemí pavilonu slonů tempo úbytku zpomalily a poté zcela zastavily. Celý první rok se želvy zotavovaly z následků útrap (prožily ovšem i evekuaci se zaplavené spodní části zahrady), nyní jsme pro ně připravili chovné podmínky a v některých případech se již želvy začínají rozmnožovat. Konkrétně:Želva (orlície) bornejská (Orlitia borneensis): Přišlo 27 želv, postupně si odebraly 10 želv Zoo Brno a 3 želvy Zoo Dvůr králové n. L. Z našich 17 jedinců uhynul pouze 1. Tyto želvy nejenže se ještě nikde nerozmnožily, ale navíc jsou znalosti o jejich způsobu života velmi kusé a matoucí, takže vše, co o nich zjišťujeme, má ohromnou cenu pro jejich ochranu. Dnes máme dvě možné chovné skupinky, jednu v expozici u varana Salvadoriova v pavilonu želv a jednu v zázemí. Podmínky pro ně jsme vytvářeli podle svých nejlepších znalostí na základě pozorování těchto želv a již jsme dokonce zaučovali chovatele z britské zoo ve Woburnu, kde stavějí pro tyto želvy novou expozici, a Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií jim doporučila sledovat naše zkušenosti. Želva černavá (Heosemys grandis): Přšlo 13 želv, 18. 1. uhynuly tři, všechny do 1 měsíce po příchodu Želva ostnitá (Heosemys spinosa) – příchod 70 želv, postupně směřovalo 10 z nich do Plzně, 19 do Ostravy, 10 do Brna. Jejich postižení a chronická infekce byly nejhůře zvládnutelné, 14 z nich uhynulo do 1 měsíce, dvě do 2. měsíc, 4 během 3. měsíce, 4 během 4. měsíce, 2 až v 5. měsíci a 1 během 6. měsíce po svém příchodu. Nyní, po dvou letech, u nás žijí 4 želvy, avšak i u některých z nich se stále potýkáme s vracejícími se infekcemi.Želva tlustohrdlá (Siebenrockiella crassicollis): Příchod 39 želv 18. 1. 2002. Odešly: 14 kusů do Zoo Jihlava, 10 do Zoo Plzeň. Deset jich uhynulo, z toho ovšem 8 do 10 dnů. Tyto želvy byly v okamžiku příchodu prakticky mrtvé a přežití některých z nich je možné považovat za zázrak. Želva amboinská (Cuora amboinensis): Přišlo 19 želv, z nich 7 uhynulo, z toho 4 do 1 měsíce, 2 druhý měsíc a poslední za půl roku po příchodu na naši karanténu.Celkem jsme přivezli 168 zubožených želv, 29 uhynulo do 1 měsíce, 75 putovalo do ostatních zahrad, 64 želvy zůstaly u nás a z toho po dvou letech 44 jedinců žije. V péči o tyto tvory máme zcela čisté svědomí, udělali jsme, co jsme mohli. Zatím se nám vylíhla tři mláďata, v líhni jsou nyní dvě snůšky a doufáme ve výraznější rozmnožování následující rok.Mrzí mě, že Jana Hornyáková ve své, jistě pozitivně míněné kritice, používá mylné argumenty, a to takřka ve všech konkrétních případech. Například: Želvy sloní množí pouze jediná zoo v Evropě, zoo Curych, a to z jediného páru, nerozmnožila je ani žádná další zoo v Evropě, ani soukromník (my je množit nemůžeme, neboť máme jenom dva samce, ostatní jsou želvy obrovské, které se dosud v zoologických zahradách nerozmnožovaly). Želvy rodu Orlitia nerozmnožila zatím ani žádná zoo na světě, ani žádný evropský soukromník, o druhé generaci u těchto želv nemůže být řeč. Důkazem odborného kreditu, který si pražská zoo získala především chovatelskými úspěchy, je zapojení jejích pracovníků do činnosti mezinárodních organizací. Dr. Ivan Rehák je předsedou poradní skupiny pro plazy a obojživelníky Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií. Já pracuji v řídícím výboru evropské Aliance pro záchranu želv, která má za cíl sjednotit a koordinovat chovatelské úsilí zoologických zahrad a soukromníků (případně dalších organizací) k vytvoření propojených rozmnožujících se pojistných populací ohrožených druhů želv tak, aby mohly v lidské péči přečkat nepříznivé časy a poté se vrátit do přírody. Závěrem bych Vás rád seznámil s momentálním obsazením našich plazích líhní (v prosinci 2003). I když není plná sezona, najdeme tu: 8 vajec od tří samic želv skalních, dvě snůšky (4 a 5 vajec) želv černavých, jednovaječnou snůšku od samičky varana smaragdového, snůšku 5 vajec dracény guyanské a dvě snůšky (8 a 5 vajec) varana mangrovového.Petr Velenský, Kurátor chovu plazůZoo Praha, 29. 12. 2003

Zpět na předchozí stránku

Další články v sekci ... Plazi

Přeskočit menu

Menu