Savci - kromě kopytníků

 

V roce 2008 byly na chovatelském úseku dokončovány stavby započaté v předchozím roce. Otevřena pro návštěvníky byla expozice hyen čabrakových a došlo k vytvoření nové expozice krys obláčkových v pavilonu Indonéská džungle. Rozmnožovalo se celkem 52 druhů zvířat. Nově jsme získali 4 druhy zvířat. U 5 druhů jsme trvale či dočasně ukončili chov. Dlouhodobé ukončení chovu se týká medvědů malajských (Helarctos malayanus), deponovaných v naší zoo po dobu úprav expozice v zoo Jihlava a Olomouc. Na konci roku bylo na úseku chováno celkem 107 taxonů savců.

 

V pavilonu Indonéské džungle byla těžištěm odchovů opět noční sekce. Dvě mláďata odchovali kuskusové pozemní (Strigocuscus gymnotis). Dvakrát se znovu rozmnožovali také kusu liščí (Trichosurus vulpecula). Množství porodů proběhlo i v kolonii kaloňů egyptských (Rousettus aegyptiacus), která je vzhledem k prostoru a velikosti přesněji neregistrovatelná – ve svém maximu dosáhla v roce 2008 počtu 60 jedinců. Klokánkům králíkovitým (Bettongia penicillata), jsme umožnili opět reprodukci, pohyby jednoho mláděte jsme registrovali ve vaku samice na konci roku. Mládě se narodilo dvakrát outloňům jávským (Nycticebus javanicus), bohužel v obou případech opět uhynulo. Pár ovíječů skvrnitých (Paradoxurus hermaphroditus) původem z Barmy se také znovu rozmnožoval, odchovali jsme dvě mláďata. Kompatibilní pár binturongů (Arctictis binturong) sestavený v předešlém roce se poprvé rozmnožoval, mládě bohužel zmizelo ve čtyřech dnech věku. Dvakrát se znovu rozmnožovaly vydry malé (Aonyx cinerea) – odchovali jsme celkem pět mláďat. Po sérii neúspěchů se podařilo znovu spojit pár orangutanů sumaterských (Pongo pygmaeus abelii), mladí samci však již museli být odděleni od rodiny. V roce 2009 by již měli definitivně opustit pavilon a stát se základem chovu v nové expozici bratislavské zoo.

 V „Africe zblízka“ se rozmnožovaly tradiční druhy. Opět jsme odchovali 4 mangusty liščí (Cynictis penicillata), rozmnožovaly se mangusty jižní (Helogale parvula) – mláďata však opět uhynula přes naprostou změnu sociální struktury skupiny, odchovali jsme 1 kombu ušatou (Galago senegalensis) a řadu maki trpasličích (Microcebus murinus). Úspěšně obnovená reprodukce medojedů (Mellivora capensis) pokračovala odchovem jednoho mláděte, což z nás stále činí nejúspěšnější chovatele tohoto druhu v historii. Podruhé se rozmnožovali psi ušatí (Otocyon megalotis) - celkem čtyři mláďata odchoval mladý pár v přirozené noře. Tradičním druhem se stali již i křečkové velcí (Hypogeomys antimenea), ve dvou vrzích jsme odchovali tři mláďata. Po roční přestávce se znovu začaly rozmnožovat krysy velké (Cricetomys emini), celkem jsme odchovali šest mláďat.  Rozmnožovali se drobní hlodavci v řadě expozic, nicméně těžiště odchovu probíhalo v zázemí Statek. Úspěšně se rozmnožovali: bodlinatka turecká (Acomys cilicicus), bodlinatka egyptská tmavá (Acomys cahirinus cahirinus), bodlinatka keňská tmavá (Acomys sp.), myš nejrychlejší (Arvicanthis neumanii), myš nilská (Arvicanthis niloticus), pískomil hedvábný (Meriones crassus), pískomil rudoocasý (Meriones lybicus), pískomil veverkoocasý (Sekeetamys calurus, včetně jedinců poddruhu makrami), pískomil nejmenší (Gerbillus nanus), myš páskovaná (Lemniscomys stratus) a krysa akáciová (Thallomys sp.). Poprvé jsme z drobných hlodavců po sérii neúspěchů odchovali bodlinatky zlaté (Acomys russatus), a to dokonce opakovaně a ve druhé generaci. Kromě hlodavců se zde rozmnožovali bodlíni Telfairovi (Echinops telfairii – neúspěšně) a makiové trpasličí (spolu s expozicí celkem 7 odchovaných mláďat). Nejvýraznějším odchovem v pavilonu bylo mládě talapoina severního (Miopithecus ogouensis) – tento druh se naposledy úspěšně rozmnožoval v Zoo Praha v 80. letech 20. století. Do expozice jsme umístili ježka ušatého (Hemiechinus auritus), druh dosud chovaný pouze v rámci oddělení výchovy a vzdělávání. Novým druhem v pavilonu je i gundi saharský (Ctenodactylus gundi). Tohoto bizarního hlodavce aridních biotopů jsme získali díky odchytu provedenému kolegy z Přírodovědecké fakulty UK v Tunisku. Gundiové byli na konci roku umístěni do společné expozice se severoafrickými plazy. Dalším bizarním druhem určeným pro expozici se stala malá kolonie rypošů lysých (Heterocephalus glaber). Po celý rok jsme se potýkali s vytvořením vhodných podmínek pro život tohoto druhu, který žije ve vysokých teplotách i vlhkosti a v absenci vibrací. Stav zvířat na konci roku však nebyl slibný, další perspektiva tohoto chovu je otázkou. Na „stáji C“, poskytující zázemí větším druhům z pavilonu, se podruhé rozmnožili vari bělopásí (Varecia variegata subcincta), mládě bohužel samice upustila na podlahu, přičemž u něj došlo k traumatu hlavy. Úspěšný odchov naopak proběhl u lemurů černých (Eulemur macaco macaco), odchovali jsme poprvé mláďata od dvou samic, celkem tři. Na „stáj C“ jsme umístili dočasně i druh, chovaný v zoo jedinkrát v osmdesátých letech – tamarína bělohubého (Sguinus mystax). Pár jsme získali ze zoo v Besanconu a od soukromého chovatele. V evropských zoo jde o druh neobvyklý, jeho chovem se zabývají pouze 1 či 2 další instituce. Největším úspěchem byl odchov prvního mládětě  krys obláčkových (Phloemys pallidus), narozeného na začátku ledna. Po odstavení jsme ho umístili v nové expozici pavilonu Indonéská džungle. Vzhledem k počtu chovaných zvířat a aktivitě zástupců Zoo Praha v prezentaci a podpoře zakládání dalších párů v evropských zoo jsme byli pověřeni vedením monitoringu pro tento druh v rámci Asociace evropských zoologických zahrad (EAZA).

Na rajonu medvědů se podařilo po několika letech doplnit stavy tří klíčových druhů o samce u pandy červené (Ailurus fulgens), medvěda ledního (Ursus maritimus), a tayry (Eira barbara). U medvědů ledních úspěšně proběhlo páření samice Bory s brněnským samcem Umcou, pro porod byly připraveny stejné podmínky jako v roce 2003. Porodnice byla navíc monitorována kamerou (záběry byly poskytnuty i do on-line přenosu). Bora však mládě narozené pozdě večer v časných ranních hodinách zalehla. Umcu jsme museli ještě v průběhu roku odvézt do jiné zoo (Gelsenkirchen), protože u nás projevoval velmi silnou a nežádoucí pohybovou stereotypii. Po vyšetření ocelotů stromových (Leopardus tigrinus) ve spolupráci s berlínským IZW, došlo u jedné ze samic v rámci přijatých opatření ke zlepšení kondice a prvnímu porodu. Mláďata (dvojčata) se však narodila mrtvá. Nejzásadnějším odchovem šelem v horní části zoo byl opětovný odchov gepardů (Acinonyx jubatus) – tentokráte čtyř mláďat. Potvrdil se tak význam nové odchovny. Z ostatních druhů šelem v horní části zoo se již tradičně rozmnožovali nosáli červení (Nasua nasua –3 mláďata), ve smečce vlků eurasijských (Canis lupus lupus) jsme kastrovali chovnou fenu a omezili tak chov – mláďata jsme již nebyli schopni umisťovat. Pro rekonstruované výběhy hyen čabrakových (Parahyaena brunnea) dovezené  samice z Jihoafrické republiky se ukázaly být ve skutečnosti párem. Další samici jsme získali v rámci reklamace. Na konci roku jedna z těchto samic poprvé rodila, porod byl velmi komplikovaný a samice i s mláďaty ho i přes intenzivní veterinární péči nepřežila. K chovnému samci jsme proto připojili druhou z jihoafrických samic a v rámci spolupráce s anglickými zoo Howletts a Port Lympne jsme je připravili k přesunu do Velké Británie. V našem chovu tak zůstanou naše starší zvířata s nižším reprodukčním potenciálem.

Opět se v horní části zoo rozmnožovaly v rámci chovatelského úseku dva druhy vačnatců – klokan rudý a klokan parma (Macropus rufus a Macropus parma – 2, resp. 4 odchovaná mláďata). Menší počet mláďat (3) měly mary stepní (Dolichotis patagonum), kolonii jsme v průběhu roku významně zredukovali na tři páry. Důležitým krokem byl dovoz skupiny hutií konga (Capromys pilorides) z Kuby. Celá evropská populace byla dosud zřejmě založena pouze na třech zakládajících jedincích – tento obraz se nyní dovozem pěti nepříbuzných dramaticky mění. Samice navíc byly březí a vzhledem k tomu, že se všechna čtyři narozená mláďata podařilo odchovat, je počet potenciálních nových zakladatelů ještě vyšší. V horním areálu zoo pokračovalo vytváření volně žijící kolonie sysla obecného (Spermophilus citellus) na stráni pod budovou Sklenářky, kde se sysli v minulosti vyskytovali. V roce 2008 došlo v aklimatizační voliéře k prvnímu úspěšnému rozmnožování, počet mláďat se dá stanovit vzhledem k jejich podzemní aktivitě pouze odhadem nejméně na 7, maximálně 20 jedinců.

Na úseku horských kopytníků jsme odchovali 16 mláďat paovcí hřivnatých (Ammotragus lervia). Znovu některé samice rodily v roce 2008 dvakrát – sezona skončila (či následující začala) porodem na Štědrý den 2008. O paovce byl opět velký  zájem, v největším transportu jich cestovalo dvanáct najednou. Přesto bylo stádo paovcí po řadu měsíců největší skupinou kopytníků v zoo. Dvě mláďata odchovali kozorožci kavkazští (Capra caucasica) a šest tahři himálajští (Hemitragus jemlahicus). U tahrů jsme po řadě let zaznamenali vysokou úspěšnost porodů – odchována byla až na jedno všechna narozená mláďata. Naproti tomu kozorožci měli vyloženě neúspěšnou sezonu, ve které uhynula tři mláďata. Do stáda se podařilo získat tři nepříbuzné samice z chovu tallinnské zoo.

V pavilonu kočkovitých šelem se znovu úspěšně rozmnožovali levharti obláčkoví (Neofelis nebulosa), odchované mládě jsme po odstavu předali do Tierparku Berlín. U několika druhů se podařilo doplnit chovné jedince – u malých koček šlo o samici jaguarundi (Felis yagouarondi) ze Zoo Berlín, samce karakala (Caracal caracal) z Tierparku Berlín a dvě samice koček rybářských (Prionailurus bengalensis) z Colomba. Tyto samice cejlonského původu byly určeny jednak pro naši zoo, jednak pro zoo v Ostravě. Zatímco jedna ze samic skutečně byla předána do ostravské zoo, druhá byla zabita naším samcem – to není u koček rybářských neobvyklé, ztráta je to bohužel obtížně nahraditelná. Pro umožnění reprodukce našemu prokazatelně plodnému samci lva indického (Panthera leo persica) jsme získali novou samici Aishu, narozenou v Bristolu, zatímco neplodná samice Kalu opustila zahradu jako expoziční zvíře pro francouzský Le Pal. Špičkovým dovozem byl transport samce tygra malajského (Panthera tigris jacksoni) ze zoologické zahrady v Lok Kawi na Borneu. Mladého, dva a půl roku starého samce Kawiho se podařilo dovézt díky štědré finanční podpoře firmy T-Systems, logistické podpoře firmy Wild Concepts a pomoci transportní firmy Interzoo. Nemalou roli sehrálo i úsilí pracovníků oddělení obchodu a výměny zvířat. Po řadě změn v letovém itineráři nakonec tygr dorazil do zoologické zahrady 1. srpna 2008 a stal se teprve čtvrtým tygrem malajským dovezeným do evropských zoo v tomto desetiletí. Doufáme, že v budoucnosti sehraje úlohu chovného samce s oběma našimi tygřicemi.

V pavilonu velkých savců proběhla další útlumová sezona. Protože jsme v minulé sezoně nebyli spokojeni s chovem tapírů jihoamerických (Tapirus terrestris), pokusili jsme se mu dát nový impuls výměnou samic se zoologickou zahradou v Lešné. Nová skupina kapybar (Hydrochoerus hydrochaeris) prodělala invazi svrabu, během které jsme museli utratit jednu ze samic. V oddělení slonů indických (Elephas maximus) jsme pokračovali v tréninku sloního samce, který je dnes trénován na rutinní odběry vzorků krve, korekce kopyt  a jako nový prvek na výplachy chobotu. Naše úsilí v chovu slonů se ale zaměřilo na projekci nového chovného zařízení, které jsme při několika příležitostech prezentovali i koordinátorovi EEP, jenž předložené verze projektu označil za slibné.

 V expozicích primátů v dolní části zoo jsme dosáhli odchovu tří mláďat tamarínů žlutorukých (Saguinus midas) a odchovu kotulů veverovitých (Saimiri sciureus) – tentokrát rodily všechny čtyři samice v jednom období a díky tomu probíhal odchov bez problémů z předchozích let. Jedno mládě (samec) uhynul během odchovu nešťastnou náhodou, tři odchované samičky jsou ale příslibem do budoucího chovu. V zázemí pavilonu goril se opět úspěšně rozmnožovali pásovci štětinatí (Chaetophractus villosus). Neúspěšně proběhl porod u lvíčků zlatohlavých (Leontopithecus chrysomelas). Samice porodila navzdory předpokladu, že není po opakovaně aplikované hormonální antikoncepci již reprodukčně aktivní. Péče o mláďata byla ale nestandardní, nakonec uhynula i stará samice. Celá chovná skupina pak prošla stadiem sociálního rozpadu, bylo nutno mladé samice umístit do jiných zoo, a nám tak zbyla skupina samců, kterou jsme umístili do atria PKŠ.

Skupina goril nížinných (Gorilla gorila gorilla), ze kterých se stala díky úspěšným odchovům a internetovému přímému přenosu z pavilonu svým způsobem VIP zvířata, si tentokráte užívala klidný rok bez zvratů, narušený pouze aktivitou neznámého vandala, který se pokusil umístit do výběhu závadné krmivo, což naštěstí nemělo na zvířata vliv. Obě mláďata odrůstala v péči skupiny, ve které hraje klíčovou roli „tety“ i samice Kamba, která téměř nepřežila problematický porod v roce 2007. Lze si pouze přát, aby se tak vyvíjel i rok následující.

 

Celkově lze rok 2008 charakterizovat z chovatelského hlediska jako zdařilý. Odchovy medojeda, gepardů, levharta obláčkového, psů ušatých a dalších druhů se staly již pro chovatelské oddělení jakýmsi standardem, který však vůbec není samozřejmostí. Zvláštní ocenění si pak zajisté zaslouží první český odchov krysy obláčkové, který je navíc prvním odchovem po dvaceti letech v rámci Evropy a jedním z nemnoha odchovů tohoto druhu v atlantském prostoru.

 

Pavel Brandl, kurátor