Plazi
Plazi
Rok 2008 zaostal z hlediska odchovů pouze těsně za rekordem roku 2007 (hlavně proto, že se nepodařilo rozmnožit varany komodské), součtem chovatelských, expozičních, odborných i společenských aktivit se však stal jednoznačně nejúspěšnějším rokem ze sedmileté historie 4. chovatelského úseku.
Nejvýznamnější událostí roku byl příchod gaviálů indických (Gavialis gangeticus), otevření a celoroční provoz jejich nového pavilonu. Tři samci a 4 samice gaviálů se vylíhli v roce 2004 v jihoindické instituci Madras Crocodile Bank Trust, která se specializuje na záchranu indických plazů, zejména krokodýlů. Za myšlenkou pořídit gaviály a postavit jim moderní pavilon stála nejen snaha o návštěvnickou atraktivitu, ale zejména potřeba pomoci kriticky ohroženému druhu krokodýla založením pojistné kolonie v rámci Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií a prostřednictvím obnosu ze vstupného i přispět na záchranné operace v místě jeho výskytu. Příchod gaviálů 23. ledna 2008 proběhl bez větších problémů, velmi rychlá byla i aklimatizace krokodýlů v novém pavilonu, a tak jsme mohli 12. dubna pavilon slavnostně otevřít. Výjimečnost okamžiku podtrhla i účast vážených hostů, pana primátora Béma, pana indického velvyslance Srivastavy, zástupce IUCN Crocodile Specialist Group pana Ralpha Sommerlada, pana Bolka Polívky a dalších. Pavilon gaviálů byl vybudován s finanční podporou magistrátu hlavního města Prahy nákladem 20 milionů korun. Vnitřní expozice má rozlohu 130 metrů2, z toho bazén 70 m2, venkovní expozice včetně bazénu o rozloze 167 m2 měří 330 m2. Nezbytné parametry gaviálího komfortu, jako je rozpětí lokálních teplot 25–50°C, čistota stále proudící vody, proudění vzduchu a podobně, řídí počítačová jednotka. S gaviály sdílejí prostor 3 druhy želv. Gaviálím souputníkem je v přírodě donedávna hojná želva diadémová (podle nového názvosloví korunková – Hardella thurjii). Její situace se však v souvislosti s nadměrným lovem a znečištěním řek prudce zhoršuje a v zoologických zahradách se prakticky nechová (pár v Madras Cocodile Bank a jedna samice v Haus des Meeres ve Vídni). Sedm želv tohoto druhu jsme získali v roce 2006 díky dlouholeté spolupráci s německým odborníkem na želvy a poradcem plazího TAGu EAZA Hansem-Dietrem Philippenem. Mladé želvy s pravděpodobným rokem vylíhnutí 2001 v pavilonu gaviálů dospěly a hned prvním rokem všechny tři samice kladly vejce. Zatím se jejich snůšky vylíhnout nepodařilo (tento druh se v lidské péči zatím nerozmnožil), ale tento začátek reprodukční aktivity je velmi nadějný pro rok 2009. U želvy Smithovy (Pangshura smithi), dalšího druhu, který se rovněž v zoologických zahradách prakticky nechová a který máme rovněž ve společném chovu s panem Philippenem, jsme z prvních snůšek od mladých samic vylíhli na sklonku roku první mládě – světový prvoodchov v rámci zoologických zahrad. Třetím druhem, který je podobně ohrožený jako gaviál, je batagur tuntong (Batagur affinis). Tři bataguři stejně jako 7 dalších chovaných v pavilonu Indonéská džungle patřili k zásilce mláďat, zabavených na letišti v roce 2004.
Další novou expozicí bylo terárium pro mladé varany komodské (Varanus komodoensis) v pavilonu velkých želv. Přestavba terária probíhala za účasti výtvarníků Romana Hudziece a Kryštofa Krejči, roční varani se v něm začali zabydlovat začátkem května. Zpočátku byly z velkého prostoru (33 m2) hodně nesví, skutečně expozičně se začali projevovat až za půl roku. Vylepšení expoziční i chovatelské kvality přinesla i úplná změna svítidel v pavilonu velkých želv a v expozici želv pardálích v Africe zblízka.
V roce 2008 jsme na popud četných evropských zoo výrazně přispěli k vybudování dlouhodobě udržitelné populace dracény krokodýlovité (Dracaena guianensis). Tento náš tradiční a mezi ostatními zoologickými zahradami velice žádaný druh jsme množili od roku 1998 jako jediní v Evropě, a jeho genetická základna byla tedy příliš úzká pro evropský chov s dlouhodobou perspektivou. Proto jsme zorganizovali začátkem roku transport 40 mláďat z farmy tohoto druhu v Peru a po karanténě a případné léčbě jsme je v průběhu roku rozeslali do 8 evropských zoo (Dvůr Králové n. L., Plzeň, Rotterdam, Chester, Lipsko, Hamburg, Kodaň, Montpellier). Získaná mláďata, která reprezentovala 14 různých genetických linií, byla pečlivě zdokumentována a rozdělena tak, aby sestavené skupiny byly zdravým zárodkem budoucí plemenné knihy tohoto druhu.
Další zcela zásadní událostí roku 2008 byla záchrana pašovaných trnorepů skalních (Uromastyx acanthinura). Trnorepy v počtu 997 kusů umístila do našeho CITES centra Česká inspekce životního prostředí 15. 5. Přesto, že pro 239 trnorepů si přijeli kolegové z CITES center zoologických zahrad Plzně a Brna, zbylých 756 ještěrů zaplnilo naše záložní prostory a zcela pohltilo minimálně na několik týdnů všechny síly našeho oddělení. Zvířata navíc byla ve velmi špatném stavu, ohromnou většinu tvořila mláďata chytaná bezprostředně po prvním zimování, zcela vyhublá a transportovaná v nevyhovujících podmínkách. Uhynulo 87 kusů, další se podařilo stabilizovat a na konci roku z nich byla zdravá plnohodnotná dorůstající zvířata, která čekala na rozmístění po zoologických zahradách i dalších zájemcích. Tři dospělé samice dokonce nakladly vejce, z nichž se vylíhlo 19 mláďat.
Kromě trnorepů nebyly přírůstky CITES centra příliš početné. Dne 4. 4. to byli dva chameleoni horští (Chamaeleo montium), které se podařilo dobře aklimatizovat, dokonce se v průběhu roku vylíhla 2 mláďata a uvažujeme o zřízení jejich expozice v Africe zblízka. Na sklonku roku, 12. 11., přivezla ČIŽP zásilku, jež obsahovala 9 zbídačelých želv žlutočelých (Cuora galbinifrons), jednu želvu lemovanou (Cuora flavomarginata), užovku nosatou (Rhynchophis boulengeri) a užovku Gonyosoma prasina.
V roce 2008 se rozmnožilo 29 druhů plazů v celkově 315 exemplářích. Potvrdili jsme si vzestupnou tendenci v chovu želv, které dlouho dospívají a jejichž adaptace na chovatelské podmínky je zdlouhavá. V roce 2008 se jich však již rozmnožilo víc než ještěrů, celkově 12 druhů. Menší pokles v odchovu ještěrů (11 druhů) je způsoben jednak momentálním výpadkem některých dlouhodobě chovaných druhů (leguán kubánský, dracéna krokodýlovitá), jednak dlouhodobou inkubací vajec (chameleon obrovský) i ztrátou rozmnožovací kapacity některých drobných zvířat, která potřebovala geneticky občerstvit (mabuja perleťová, agama osadní). Hadů se v roce 2008 rozmnožilo 8 druhů, což je o jeden druh víc než loni.
Za velmi cenný trend v odchovech považujeme vzrůstající počet plazů, množených v druhé a dalších generacích. Teprve takový chov totiž můžeme považovat za potvrzení toho, že se podařilo porozumět potřebám chovaného druhu a naplnit je. Z tohoto důvodu za nejcennější odchov roku 2008 považujeme 3 z osmi mláďat želvy skalní (Malacochersus tornieri), jejichž oba rodiče se již vylíhli v Zoo Praha (samec v roce 2002 a samice 2003). Tato mláďata jsou vůbec první želvy skalní druhé generace v historii českých zoologických zahrad. Podstatně rychleji dospěli ke druhé generaci gekončíci západoafričtí (Holodactylus africanus). Pár mláďat se vylíhl v roce 2007 jako světový prvoodchov, v roce 2008 se již rozmnožovali (stejně jako jejich rodiče) a dosáhli tedy další generace. Druhou generaci se podařilo rovněž dosáhnout u šípovců nosatých (Rhamphiophis rostratus), leguánků ostnitých (Sceloporus magister), leguánovců obojkových (Crotaphytus collaris), paještěrek stepních (Eremias arguta) a hroznýšovců kubánských (Epicrates angulifer). Zvláštní zmínku si zaslouží varani smaragdoví (Varanus prasinus), které jsme jako první v Evropě odchovali v roce 1996 a v roce 2008 jsme dosáhli v samičí linii již 4. filiální generace.
Naopak poprvé se v naší zoologické zahradě mimo zmíněných želv Smithových a chameleonů horských rozmnožovaly želvy tuniské (Testudo graeca nabeulensis), jejichž rodičovská skupina dospěla a začala se rozmnožovat v karanténě, a leguánci modraví.
Největšího počtu rozmnožených jedinců dosáhli leguánci ostnití v expozici Sonora. V tomto případě jsme chtěli vyzkoušet rozmnožovací kapacitu drobného ještěra v ekosystému. Pět mladých samiček leguánků vyprodukovalo za sezonu 162 vajíček, z nichž 135 bylo oplozených a vylíhlo se 112 mláďat!
Nejvýznamnějšími příchody roku 2008 byly skupina želv dlaždicovitých (Manouria impressa), a trio bradavičníků jávských (Acrochordus javanicus). V případě želv dlaždicovitých jsme se zapojili do projektu švýcarského chovatele Viktora Mislina a univerzity v Basileji s cílem vyvinout metodiku chovu těchto velmi vzácných a extrémně choulostivých želv z jihovýchodní Asie, pro bradavičníky budeme budovat novou expozici v Indonéské džungli.
Ze zoologicko-společenských aktivit v roce 2008 si nejvíce považujeme organizaci prvního mezinárodního želvího symposia, které spolu se Zoo Praha (Natašou Velenskou) zorganizoval německý odborný časopis Marginata (konkrétně jeho šéfredaktor Hans-Dieter Philippen) a Klub chovatelů želv. Symposium s hlavní myšlenkou spolupráce evropských zoologických zahrad se špičkovými chovateli při chovu a ochraně želv se konalo v přednáškovém sále zoo 18. –20. 4. Pro více než 70 účastníků ze sedmi zemí bylo připraveno 20 přednášek s tématy chovu, života v přírodě, evoluce i léčby želv. Za Zoo Praha přednášeli Ivan Rehák, Roman Vodička, Nataša Velenská a Petr Velenský.
Další významnou událostí začátku roku bylo jednání komise pro plazy a obojživelníky Unie českých a slovenských zoologických zahrad. Po rezignaci RNDr. Pavla Mouchy ze Zoo Dvůr Králové n. L. se novou koordinátorkou stala Nataša Velenská. Komise se sešla na jednání 16. a 17. ledna 2008 v Zoo Praha v počtu 18 osob z 8 zoologických zahrad. Program zahrnoval seznámení s chovnými programy EAZA, účastníci jednali o propojení chovů našich zahrad a jejich napojení na evropské programy, byly diskutovány změny v systematice, taxonomii a českém názvosloví s napojením na ročenku Unie. Program byl završen prohlídkou teraristického zázemí Zoo Praha a nového pavilonu gaviálů.
Úspěšně pro nás dopadlo vyhlašování cen za odchov roku nadace Česká zoo v Trojském zámku. V kategorii ostatních zvířat (mimo savce a ptáky) jsme zvítězili potřetí v řadě, tentokrát s odchovem varanů komodských. Třetí místo ještě obsadil náš odchov šípovců nosatých.
V září oslavil pavilon velkých želv deset let od prvního otevření. Oslava výročí úspěšného expozičního chovatelského pracoviště byla zahrnuta do jubilejní slavnosti 28. 9. Sérií článků převážně od Nataši Velenské toto výročí připomněl i Trojský koník.
Také v roce 2008 jsme spolupracovali se studenty a jejich pedagogy na diplomových pracích. Martina Gregorovičová na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy úspěšně obhájila práci s názvem „Vývoj dentice ve skupině Toxicofera (Lepidosauria, Squamata): dentice varana mangrovového (Varanus indicus)“. Nadále pokračuje práce Petry Frýdlové „Růst a pohlavní dvojtvárnost varana mangrovového (Varanus indicus)“, kterou bude úspěšný dlouholetý chov varana mangrovového v Zoo Praha završen. Vedoucím této práce je docent Frynta, se kterým úzce spolupracujeme na jeho odborné i výukové činnosti. Hlubší celodenní exkurzi každý rok rovněž organizujeme pro studenty dr. Reháka v rámci přednášky z herpetologie. Poslední diplomovou prací, která probíhá na našem úseku, je práce kolegyně Kláry Brandlové na téma teplotní biologie varanů komodských. V květnu na našem úseku probíhal týdenní výzkum skusu dracén krokodýlovitých týmem dr. Herrela z antverpské univerzity.
I v roce 2008 naše zázemí navštívila řada kolegů z jiných zahrad i z herpetologické komunity. Nejvýznamnější z nich byly návštěvy prof. Wolfganga Bohmeho, který se zajímal zejména o náš výzkum užovky podplamaté a inicioval jeho zapojení do připravované monografie věnované tomuto hadu, dr. Victora Loehra z Homopus Research Foundation (koordinátora programu želv trpasličích), Colina Hickocka, pracovníka novozélandské ochrany přírody, který byl na inspekci našich pagekonů zelených, a četných osobností – účastníků mezinárodního želvařského symposia. Pokračovala spolupráce s chovatelskými organizacemi. Již tradičně se v zoo konají schůzky Klubu chovatelů želv, nově však je jejich program v přednáškovém sále otevřený pro veřejnost a avizovaný na našich webových stránkách. V roce 2008 se konaly 3 schůzky, do nichž jsme (Velenská, Velenský) přispěli několika přednáškami. Návštěvnické veřejnosti byly určené 2 poradny s tématem chovu plazů, které v dubnu a v květnu pořádala ve spolupráci s VVO chovatelka Nataša Velenská jednou v přednáškovém sále a jednou v pavilonu želv. Před příchodem gaviálů jsme uspořádali velmi početně obsazenou exkurzi do připravovaného pavilonu gaviálů pro Teraristickou společnost Praha a zájemce z Přírodovědecké fakulty UK.
Publikační činnost mimo již zmíněných zahrnovala přednášky o odchovu varanů komodských na mezinárodním setkání věnovaném varanům, konaném v Národním muzeu, a na teraristické konferenci v Karlových Varech, mnohé články a rozhovory o pavilonu gaviálů (v Trojském koníku, ABC, Time for students, atd), článek o výskytu a způsobu života želvy žlutohnědé v deltě Dunaje v německém časopise Marginata (Velenský), přednášku o odchovech mláďat v zoo Děčín a publikace o chovu leguána zeleného, želvy zelenavé a křečka zlatého (Velenská).
In-situ projekt na výzkum a ochranu užovky podplamaté pokračoval ověřováním nejdůležitějších aspektů způsobu života těchto hadů. Byla ověřena pozice zimovišť i způsob migrace. Lokalitu navštívil garant programu monitorování Mgr. Lenka Jeřábková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) a domluvili jsme spolupráci pro příští roky. Na sklonku roku jsme zpracovávali výsledky z čtyř let výzkumu do rozsáhlé studie, která by měla vyjít ve sborníku odborných prací věnovaných užovce podplamaté v roce 2009.
V roce 2008 proběhly na 4. chovatelském úseku dvě organizační změny. Od ledna začal Zdeněk Kymla působit ve funkci inspektora, od 1. 10. pak v rámci reorganizace všech chovatelských úseků byla tato funkce zrušena a náš úsek byl rozdělen na dvě buňky vedené vrchními chovateli. Ke konci roku tedy bylo personální obsazení 4. chovatelského úseku následující: buňka velké želvy – Nataša Velenská, vrchní chovatelka, stálá chovatelka na rajonu velké želvy, Karel Suchý, stálý chovatel rajonu terária PKŠ, Tomáš Dobrovský, stálý chovatel rajonu terárium a insektárium Afrika zblízka a Jan Straka, zastupující chovatel; buňka Indonéská džungle – Zdeněk Kymla, vrchní chovatel, stálý chovatel rajonu Indonéská džungle, Hedvika Glombová, stálá chovatelka rajonu terárium, Jan Janošek, zastupující chovatel a Vojtěch Víta, zastupující chovatel.
Petr Velenský, kurátor
