Hlavní stránka / Vše o zoo / Výroční zprávy / Výroční zpráva 2007 / Chovatelství

Chovatelství

CHOVATELSTVÍ

Se stoupající atraktivitou zoo a jejích expozic pro návštěvníky stoupají i chovatelské úspěchy. Je to odraz nejen správné koncepce chovatelských a expozičních projektů, ale i dobré odborné úrovně našich pracovníků. Stále častěji se na nás obracejí zástupci zoologických zahrad z ekonomicky a chovatelsky vyspělých zemí se žádostí o spolupráci či pomoc. Z tohoto pohledu lze považovat plnění základních úkolů v zoologické oblasti za velmi dobré a úspěšné. Stále častěji se zapojujeme do mezinárodních chovatelských a ochranářských programů a aktivit, zvyšuje se i publikační a vědecká činnost. Zlepšujeme rovněž mediální spolupráci a chovatelé se stále více účastní projektů prezentace zvířat pro návštěvníky.

Také v roce 2007 jsme spolupracovali s vědeckými, vzdělávacími, státními i ochranářskými institucemi, například s Přírodovědeckou fakultou UK, Českou zemědělskou univerzitou, Jihočeskou univerzitou, Střední odbornou školou veterinární a zemědělskou České Budějovice, VÚŽV Uhříněves,ČIŽP, Agenturou ochrany přírody a krajiny, ČSOP, Celním ředitelstvím – sekcí výcviku psů, Ústřední kriminalistickou laboratoří atd.

Provádíme lektorskou činnost, naši pracovníci působí jako vedoucí či konzultanti diplomových prací nebo externí terénní spolupracovníci ornitologické společnosti, jsou členy státnicových komisí, patří mezi dlouhodobé odborné spolupracovníky České televize i dalších médií. Jako zahrada jsme institucionálním členem některých chovatelských společností a klubů (např. Klub chovatelů loriů, Klub chovatelů huculských koní apod.).

Srovnání počtu chovaných zvířat v letech 2006 a 2007

	k 31. 12. 2006		k 31. 12. 2007
	druhů	kusů	druhů	kusů
savci	167	1 180	170	1 177
ptáci	265	1 366	282	1 477
plazi	116	792	118	786
obojživelníci	7	54	6	43
ryby	64	1 393	56	773
paryby	1	1	1	1
bezobratlí	32	37	32	41
CELKEM	652	4 825	665	4 298

Z uvedeného přehledu je zřejmé, že počet druhů i jedinců je v porovnání s předcházejícím rokem stabilizovaný. Nárůst jsme zaznamenali u ptáků, naopak došlo ke snížení počtu chovaných ryb. U nich je to ovšem v souladu s očekáváním – vyšší úmrtnost, intenzivnější růst a tím menší potřeba počtu chovaných jedinců v jednotlivých akváriích.

Z celkového počtu chovaných druhů je:

rok 2006 rok 2007

zařazených do Červené knihy ohrožených druhů

(IUCN Red list 2000) 172 472

zařazených do evropských záchovných programů – EEP 51 53

vedených v mezinárodních plemenných knihách – ISB 51 51

vedených v evropských plemenných knihách – ESB 48 50

zařazených mezi ohrožené druhy fauny ČR 46 47

vedených v seznamu CITES 246 247

Členství v komisích :

RNDr. Ivan Rehák – předseda komise EEP pro chov plazů
RNDr. Evžen Kůs – člen výboru komise EEP pro chov koňovitých, člen International Tachi Group
PhD Pavel Brandl – člen komise EEP pro chov kočkovitých šelem, člen mezinárodní komise pro chov ohrožených druhů
PhD Jaroslav Šimek – člen komise EEP pro adaxe
Ing. Tomáš Kapic – člen komise EAZA TGW pro transporty zvířat

Zoo Praha vede:

Mezinárodní plemennou knihu leguána kubánského (RNDr. Ivan Rehák)

Mezinárodní plemennou knihu koně Převalského (RNDr. Evžen Kůs)

Mezinárodní plemennou knihu ocelota stromového (PhD Pavel Brandl)

Evropskou plemennou knihu hroznýšovce kubánského, orlície bornejské a želvy černavé (RNDr. Ivan Rehák)

Evropskou plemennou knihu supa mrchožravého (RNDr. Karel Pithart)

Přehled odchovaných zvířat:

Nárůst počtu odchovaných zvířat se zmírnil, ale i tak pokračuje a v roce 2007 jsme opět překonali maximum. Mírný úbytek savců je kompenzován nárůstem ptáků a zejména plazů. V této třídě jsme se během tří let dostali na téměř čtyřnásobek původních stavů.

	Rok 2007	Rok 2006	Rok 2005	Rok 2004
celkem	990	949	805	415
savci	268	339	375	135
ptáci	380	339	251	191
plazi	342	271	179	89

V soutěži sdružení Česká zoo o nejlepší odchov a expozici roku jsme opět, stejně jako v předchozím roce, slavili úspěchy:

Kategorie savci: 2. místo (hlodoun menší)

Kategorie plazi: 1. místo (želva annámská), 3. místo (vejcožrout rezavý)

Expozice roku – nová: pavilon Indonéská džungle

Nejvýznačnější odchovy roku 2007

Ptáci

V odchovu ptáků jsme dosáhli historicky nejlepšího výsledku; celkem bylo odchováno více než 320 jedinců v 76 druzích.

Celkem jsme v roce 2007 měli 12 prvoodchovů: nesyt africký, morčák prostřední, pižmovka bělokřídlá, orel východní, čejka senegalská, mandelík hajní, dvojzoborožec nosorožčí, kardinál červený, kardinál dominikánský, sojkovec chocholatý, timálie černošedá a timálie zlatá. Velmi potěšující je, že až na výjimky se jedná o prvoodchovy druhů, které nejsou v zoo novinkou posledních let.

Z nejvýznačnějších odchovů je třeba jmenovat: 1 zoborožce kaferského, 1dvojzoborožce nosorožčího, 2 orly východní, 4 mandelíky hajní, 2 pižmovky bělokřídlé, 5 čápů černých (3 vypuštěni), 2 nesyty africké, 5 sojkovců jihočínských, 2 sojkovce rezavočelé, 4 sojkovce šedohnědé, 1 timálii sečuánskou, 1 irenu tyrkysovou.

Z dalších důležitých odchovů jmenujme: 3 tučňáky Humboldtovy, 1 volavčíka člunozobého, asi 20 kvakošů nočních ve volné polodivoké kolonii, 6 kolpíků bílých, 3 kolpíky růžové, 2 ibise skalní, 12 ibisů hnědých, 28 perliček supích, 1 bažanta malajského, 1 jeřába bělošíjího, 5 perepelů černohrdlých, 7 čejek senegalských, 2 holuby nikobarské, 7 loriů tříbarvých, 6 lorikulů modrobradých, 1 kakadu bílého, 1 ledňáka modrokřídlého, 4 sovice krahujové, 4 puštíky bradaté, 3 puštíky bělavé, 15 sov pálených, 17 sýčků obecných, 4 sýce rousné, 2 sojkovce černohrdlé, 2 sojkovce chocholaté, 1 vlhovce chocholatého, 3 bulbulčíky bělohlavé, 9 majn Rothschildových, 4 drozdy tmavé, 5 timálií zlatých, 2 timálie černošedé.

Savci kromě kopytníků

V roce 2007 byly na chovatelském úseku dokončovány stavby započaté v předchozím roce. Pro návštěvníky byla otevřena ostrovní expozice lemurů vari a pro zvířata byla zprovozněna nová expozice hyen, u které dosud probíhá dokončení části návštěvnické. Rozmnožovaly se celkem 52 druhy zvířat. Chov sice obohatilo 12 druhů savců, zhruba u poloviny z nich se ale jednalo pouze o obnovení chovu přerušeného na krátkou dobu. Trvale či dočasně jsme ukončili chov 9 druhů. Dlouhodobé ukončení chovu se týká kaloně pobřežního (Pteropus hypomelanus), baribala (Ursus americanus), servala (Leptailurus serval), jaguára (Panthera onca), myši travní (Arvicanthis abyssinicus) a pískomila Shawova (Meriones shawii). Na konci roku bylo na úseku chováno celkem 108 taxonů savců.

Výrazným neúspěchem byl pokus o zapojení nové samice orangutana sumaterského (Pongo pygmaeus abelii)z liberecké zoo ke stávajícímu páru s mláďaty. Vlivem sociálního napětí, stresu a nestabilního příjmu potravy došlo jak u nové samice, tak u chovného samce Kamy k vážným zdravotním problémům, které bohužel vyústily v úhyn nové samice. Samec byl až do konce roku oddělen od skupiny v dlouhodobé rekonvalescenci. Pokusy o zpětné spojení nedopadly pozitivně vhledem ke značné agresivitě zvířat ve skupině, další pokusy o spojování jsou plánovány na začátek roku 2008.

Nejvýznamnější odchovy:

Prvních dvou odchovů v pražské zoo jsme dosáhli u chápanů středoamerických (Ateles geoffroyi). Je to zároveň první přirozený odchov chápanů v ČR.

ektiveBezesporu největší dramata jsme zaznamenali při porodech, resp. odchovu goril nížinných (Gorilla gorila gorilla). Poprvé se rozmnožovala více než pětatřicetiletá samice Kamba. Bohužel byl porod komplikovaný a přes součinnost kombinovaného humáně-veterinárního lékařského týmu složeného z předních odborníků se mládě narodilo v nepříznivé zadní poloze s podloženou přední končetinou. To vedlo k jeho úhynu během porodu. Samice však nebyla schopna porod sama dokončit a došlo k přímému ohrožení jejího života. Proto byla uspána, přes zjevné riziko takového zákroku, a díky výkonu celého týmu zachráněna. Samice Kijivu naopak rodila bez problémů. V několika měsících věku mláděte však u ní proběhla akutní infekce trávicího traktu, během které začala odkládat mládě a ztrácet o něj zájem. Naštěstí po intenzivních konzultacích celého gorilího týmu bylo rozhodnuto přesto mládě ponechat ve skupině a léčit matku navzdory potenciálnímu stresu při aplikaci léčiv. Rozhodnutí přineslo optimální výsledek – samice se dostala z bolestivého stavu a začala se o mládě opět starat. To tak nebylo vystaveno intenzivní zátěži převodu na umělý odchov a následujícím opětovném začleňování do skupiny.

Z dalších odchovů jmenujme: 3,2 gepard– po 10 letech, 2,0 tygr sumaterský– po 13 letech, 0,3 pes ušatý– po 19 letech, 1,0 medojed – Zoo Praha tyto šelmy rozmnožuje jako jedna ze dvou zoo na světě, 1,3 křeček velký– poprvé (a následně podruhé) v ČR, 1,1kuskus pozemní, 1,0pásovec štětinatý, 2,2,8maki trpasličí, 1,1lemur tmavý, 0,0,2tamarín žlutoruký, 0,0,1kotul veverovitý, 2komba ušatá, 1,2vydra malá, 1,1ovíječ skvrnitý – poprvé v Zoo Praha, 1 daman, 2,2kozorožec kavkazský.

Savci – kopytníci

Ve srovnání s rokem předešlým se v roce 2007 na úseku chovu kopytníků podařilo úspěšně odchovat větší procento mláďat -- 78%. Na úseku bylo chováno celkem 38 druhů savců, alespoň jeden porod jsme zaznamenali u 21 z nich. U zbylých druhů se většinou jedná o skupiny, které jsou z různých důvodů ve stavu, který rozmnožování neumožňuje. Jedná se buď o cíleně jednopohlavní skupiny (např. štětkouni, antilopy losí, zebry Böhmovy, kulani, kiangové), nebo ve skupině chybí chovný samec (např. jelen lyrorohý), případně je druh v zahradě příliš krátce (nově příchozí muntžaci).

Mezi tři největší chovatelské úspěchy roku 2007 bezpochyby patří odchov dvou mláďat jelena milu (Elaphurus davidianus), zebry Grévyho (Equus grevyi) a 5 žiraf Rothschildových (Giraffa camelopardalis rothschildi).

Další významné odchovy:

1,0 voduška abok, 4,2 bizon– první mláďata od nového samce, 1,1 jelen milu– odchov po 10 letech, 1,1wapiti manitobský.

Plazi

Chovatelsky byl rok 2007 rekordní – vylíhl se 381 jedinec ve 30 druzích, rozmnožen byl i 1 druh obojživelníka.

Struktura rozmnožených plazů: 9 druhů želv, 5 druhů hadů a 16 druhů ještěrů.

Početně nejsilnější odchovy: 72 chameleoni obrovští, 51 leguánovec obojkový a 39 leguánků ostnitých.

Rekordní byla i kvalita spektra odchovaných druhů. Nejvýznamnějším odchovem byla 3 mláďata varana komodského, světovým prvoodchovem 2 mláďata gekončiků východoafrických, dalšími významnými českými prvoodchovy byly orlície bornejské (3 mláďata), želvy kubánské (4 mláďata) a želvy Oldhamovy (2 mláďata). Významné byly rovněž tradiční odchovy, a to 5 mláďat varana smaragdového (druh odchováváme jako jediná zoo pravidelně a kontinuálně po více generacích od roku 1996), 2 dracény guayanské, 17 leguánů kubánských a 14 leguánů nosorohých.

KŮŇ PŘEVALSKÉHO

Rok 2007 patřil z hlediska vývoje celosvětové populace koně Převalského k těm úspěšným. V databázi mezinárodní plemenné knihy bylo na celém světě evidováno 1990 žijících koní. Potěšitelné je, že 450 jedinců žilo v mongolských a čínských rezervacích, z toho přibližně 300 již žije zcela volně v původních biotopech. Dalších 200 koní žije v evropských a asijských rezervacích a v chovných stanicích ležících v stepních zónách, připomínajících původní biotopy divokých koní. Populační dynamika druhu se tak realizuje v podmínkách blízkých anebo velmi podobných přirozeným nárokům druhu. Chov v zoologických zahradách se omezuje na udržování omezené populace, která slouží jako pojistka pro případ nepředvídatelných událostí v místech zpětného vysazení. Po více než 15 letech od vypuštění koní Převalského v mongolských a čínských aklimatizačních stanicích je možno konstatovat, že přes veškeré problémy, jako byly počáteční chyby v organizaci transportů a následné aklimatizace, vliv predátorů a parazitů nebo nakažlivých chorob, se koně Převalského, chovaní po 12 generací v odlišném prostředí, dokázali během relativně krátké doby přizpůsobit novým podmínkám. Rostoucí populace v mongolských národních parcích Hustain Nuruu poblíž Ulánbátaru a Gobi v Mongolsku a v rezervaci Kalameili v podhůří Tchien-šanu v Číně jsou toho názorným důkazem. Z biologického hlediska je nesmírně důležité, že volně žijící stáda si vytvářejí přirozenou společenskou hierarchii a ve všech zmíněných územích vznikla stáda mladých hřebců, tzv. mládenecké skupiny (bachelor groups), z nichž se rekrutují budoucí vůdčí hřebci harémů. V září 2007 došlo v Mongolsku k leteckému převozu tří hřebců v rámci genetického a ekologického managementu mezi národním parkem Hustain Nuruu a stanicí Tachin Tal v Národním parku Gobi. Byl to první akce svého druhu svědčící o tom, že asijské aklimatizační stanice již nejsou zcela závislé na transportech z Evropy. O životaschopnosti aklimatizovaných koní svědčí skutečnost, že jeden z importovaných hřebců si krátce po vypuštění do volné přírody dokázal vytvořit vlastní harém.

Pro pražskou zoologickou zahradu byl rok 2007 významný tím, že v dubnu byla přijata za řádného člena mezinárodní skupiny International Takhi Group (ITG), která řídí in-situ projekt návratu koně Převalského do původních biotopů v Altajské Gobi (viz www.takhi.org). Zoo Praha se od roku 2006 na realizaci programu podílí především formou technické a materiální pomoci. V srpnu 2007 jsme správě národního parku Gobi B osobně předali diesel-elektrický agregát, nezbytný pro výrobu elektrické energie a dobíjení článků pro satelitní systém sledování volně žijících stád. V závěru roku se nám podařilo ve spolupráci se sponzorem panem Slavíčkem z Dubí u Teplic finančně zajistit realizaci lokální radiové sítě, která by se měla vybudovat na jaře 2008. Tato síť by měla umožnit spojení mezi správním centrem Národního parku Gobi a strážci v terénu při sledování pohybu volně žijících koní Převalského a dalších vzácných a ohrožených druhů fauny Altajské Gobi. Obnovení aktivit Zoo Praha v rámci snah při repatriaci koně Převalského je ze strany mongolských úřadů i vedení ITG hodnoceno velmi kladně a odráží stěžejní úlohu, kterou naše zahrada při záchraně posledního divokého koně sehrála.

Karanténa

stav k 31. 12. 2006: 27 druhů, 110 jedinců (21,22,67) z toho 40 jedinců (4,6,30) dvou druhů, kteří zde byli již 1. 1. 2006

stav k 31. 12. 2007: 25 druhů, z toho 6 druhů celoročně (outloň malý, žako šedý, želva paprsčitá, želva čtyřprstá, želva zelenavá, želva žlutohnědá)

22 jedinců (27,30,65) z toho 69 jedinců (5,3,61) šesti druhů, kteří zde byli již 1. 1. 2007.

V roce 2007 prošlo karanténou celkem 160 druhů zvířat, z toho 6 druhů z volné přírody. Celkem to představuje 542 jedince (211,219,112).

Z toho plazi: 79 ( 5,3,71), 8 druhů;

ptáci: 223 (106,95,22), celkem 91 druhů (86 zoo, 4 volná příroda);

savci: 238 (100,121,17), celkem 60 druhů (56 zoo, 2 volná příroda, 2 domácí);

bezobratlí: 2 jedinci, 1 druh.

Z jiných zoo: 153 jedinci (72,69,12)

Od soukromníků a obchodníků: 178 jedinců (81,82,15)

Ze Zoo Praha: 108jedinců (46,59,3)

Z volné přírody:

16 jedinců (4,7,5) – 1 vypuštěn zpět, 1 určen pro Zoo Praha, 9 určeno pro reintrodukci (sysel obecný), 3 úhyny, 2 dosud na karanténě

Zabaveno: 77 (3,1,73) – z toho nově zabaveno v roce 2007: 9 (0,0,9)

Narozeno: 6 (2,0,4)

Zvířata uprchlá: 3 (2,1)

Ze záchranných stanic: 1

Pozn.: čísla v závorce udávají počty samců, samic, bez určení pohlaví.

Úhyny a euthanasie:
Uhynulo celkem 25 zvířat (10,7,8), z toho 3 zvířata z volné přírody, 12 ptáků ze zoo, 5 savců ze zoo, 3 zabavení plazi, 2 euthanasie.

CITES centrum
Třetím rokem jsme oficiálně provozovali záchranné centrum CITES, zatím stále v našich chovných prostorách. Tyto kapacity jsou proto omezené a v důsledku příchodu nově zadržených zvířat prakticky nepřetržitě zaplněné.

Pohyb zadržených a zabavených zvířat za rok 2007:

Druh	k 1. 1. 2007	Příchody	Úhyny	Jiné	Převedeno	k 31. 12. 2007
savci	3	0	3	0	0	0
ptáci	7	1	1	2	1	4
plazi	146	12	24	3	28	103

Celkový počet zabavených a zadržených zvířat se proti roku 2006 opět snížil, a to především z následujících důvodů:

- část zvířat byla vrácena;

- snížil se počet zabavených a zadržených zvířat;

- dochází k včasnějšímu převodu vlastnických práv k zabaveným zvířatům ze státu na zoo.

Ani v roce 2007 výstavba nového CITES centra významněji nepostoupila, je ve stádiu projektové dokumentace pro stavební povolení a nadále probíhala související administrativní řízení.

Obchod a výměna zvířat

V roce 2007 bylo provedeno 1239 obchodních transakcí, v předešlém roce 949. Celkem bylo nakoupeno zvířat za 1 385 222,94 Kč. Plán nákupů byl 1,5 mil Kč, byl tedy čerpán z 92,3 %.

	Tuzemské zoo	Zahraniční zoo	Celkem
Prodej	212	17	229
Koupě	95	29	124
Výměny do Zoo Praha	49	29	78
Výměny ze Zoo Praha	37	45	82
Deponace z	130	9	139
Deponace do	291	89	380
Návrat deponátu do Zoo Praha	42	0	42
Návrat deponátu ze Zoo Praha	21	0	21
Dar do Zoo Praha	44	14	58
Dar ze Zoo Praha	64	22	86
Celkem do Zoo Praha	360	81	441
Celkem ze Zoo Praha	625	173	788
C E L K E M	985	254	1 239

Nejvýznamnější příchody a odchody

Do Zoo Praha přišlo v roce 2007 celkem 441 nové zvíře, odešlo 788 jedinců.

Nejvýznamnější příchody:

holoubek vrabčí, sojkovci – vlnkohřbetý, zrcadlový, lesní, bukáček malý, špaček pagodový, kaloň rodriguezský, myš nejhezčí, komba Garnettova, binturong, hyena čabraková, gepard, tygr malajský, sysel obecný – reintrodukce, urzon kanadský, muntžak malý, voduška abok, želva texaská, želva palavánská, želva egyptská

Nejvýznamnější odchody:

Nejvýznamnější odchody nastaly u kopytníků, Byla to jednak historicky první reintrodukce kopytníka – samice adaxe do Tuniska, a dále odchod kianga po šesti letech a transport 5 zvířat do Valencie.

Ostatní odchody :

tamarín žlutoruký, panda červená, medojed, tygr sumaterský, levhart obláčkový, tapír jihoamerický, bažant mandžuský, vousák šedolící, perlák chocholatý, adax, bongo, hrabáč, žirafa Rothschildova, kiang, kůň Převalského

Významné úhyny:

labuť koskoroba, holub Albertisův, puštík obecný (úhyny posledních jedinců), gepard, tygr ussurijský, jaguár, baribal, orangutan sumaterský.

Krmiva

Náklady na krmiva za rok 2007 činily 15 934 tis. Kč, oproti plánu ve výši 18 888 tis. Kč je to úspora 2 964 tis.Kč, tj. čerpání na 84,4 %. Proti roku 2006 vzrostly náklady na krmivo o 619 tis. Kč a přímo souvisejí se zvýšeným počtem chovaných zvířat. Teoretická potřeba dle cen krmných dávek je cca 20,8 mil. Kč, takže stále držíme relativní úsporu nad hranicí 4 mil. Kč. Z vlastních nákladů bylo hrazeno 8 815,9 tis. Kč, ostatní pak z dotace MŽP.

Práci a výsledky oddělení krmiv jsme stabilizovali, průběžné kontroly včetně roční inventarizace neshledaly v práci a výkaznictví žádné závažné nedostatky. Rovněž na republikové úrovni, v rámci ostatních zoo, má náš systém práce krmivářů vysokou prestiž, většina zoologických zahrad stále více přebírá naše zkušenosti a metody.

Oddělení krmiv nadále plní i servisní funkci pro chovatelská pracoviště. Měsíčně takto odpracují pracovníci tohoto oddělení cca 100 hodin. Počet hodin těchto služeb proti předešlým rokům klesl na polovinu, a to z důvodu dlouhodobých nemocí 4 pracovníků oddělení a navýšení počtu chovaných zvířat v péči tohoto oddělení. Ve své péči mají i Dětskou zoo, doplněnou o další voliéru a voliéry s handicapovanými zvířaty. Problémem efektivní práce se stává zastaralá, poruchová a málo výkonná technika pro sklizeň, sběr a dopravu zelené píce, a to až do té míry, že hrozí nezužitkování stávajících ploch pícnin. Proto jsme plánovali nákup výkonnějšího žacího, sběracího a transportního stroje. Vzhledem k vysoké ceně této investice ( cca 6 mil. Kč ) a vzhledem k tomu, že máme příslib dalšího využívání stávajících ploch pícnin, jsme zatím od tohoto záměru upustili.

Dotace MŽP
Podle pravidel o poskytování dotací provozovatelům zoologických zahrad byla v roce 2007 přiznána Zoologické zahradě hl. m. Prahy dotace v celkové výši 8 344 135,- Kč. Z této částky činil příspěvek na titul (po schválené změně účelovosti čerpání ):

A 6 791 243,- Kč,

B 951 692,- Kč

C 601 200,- Kč.

Titul A – Dotace byly čerpány průběžně, k 31. 12. 2007 byly plně vyčerpány.

Titul B – Dotace titulu 2.3 byly čerpány průběžně, k 31. 12. 2007 byly plně vyčerpány.

Dotace titulu 2.6 byly čerpány průběžně, k 31.12.2007 byly plně vyčerpány.

Dotace titulu 2.7 nebyla dočerpána o 56 238,75 Kč z důvodu pozdní dodávky modelů pro projekt VVO.

Titul C – Dotace byly čerpány průběžně, k 31.12.2007 byly plně vyčerpány.

Celkové nečerpání dotace MŽP tak činilo 56 238,75 Kč.

Veterinární péče
S ohledem na zvýšený počet chovaných zvířat se základní úkoly ve veterinární péči podařilo splnit. Náklady na veterinární materiál a léky byly v roce 2007 563 tis. Kč ( t.j na úrovni předešlých let ), plán byl 720 tis. Kč, tzn. plnění na 78 %. Naopak stoupají náklady na veterinární vyšetření - za rok 2007 celkem na 648 tis. Kč ( plán 700 tis. Kč, plnění na 93 % ). Oproti roku 2006 byly náklady na laboratorní vyšetření a veterinární rozbory vyšší zhruba o 80 tis. Kč. Plán nákladů na veterinární službu ve výši 450 tis. Kč jsme překročili o 7 256,- Kč, tj. o 1,6 %.
Veterinární činnost zajišťujeme dodavatelsky dvěma veterináři a jedním zastupujícím. Během roku jsme nemuseli řešit žádné závažné nákazové situace, přesto jsme v oblasti veterinární péče připravili změnu. Od 1. 1. 2008 nastoupí třetí smluvní veterinář se specializací na ptáky a pro práci v laboratoři a její řízení. V průběhu roku nastoupí i veterinární technik. Od těchto změn si slibujeme zefektivnění zejména veterinární prevence, větší lékařskou specializaci, úspory laboratorních vyšetření a pružnější a rychlejší získávání základních výsledků vyšetření.
Nadále jsme při řešení veterinárních problémů, zejména v oblasti diagnostiky a léčby, spolupracovali i s humánními lékařskými zařízeními a privátními lékaři. Spolupracujeme také s odchytovou službou a Policií ČR i Městskou policií při případech odchytu a imobilizace volně se pohybujících exotických zvířat.

Projekty in situ
V roce 2007 jsme naplno pokračovali a rozvíjeli projekty in-situ zahájené v předchozím období a pokračovali jsme i v reintrodukčních programech.

Přehled projektů a programů in-situ:

- Monitorování výskytu užovky podplamaté v Trojské kotlině;

- Reintrodukce a ochrana sysla obecného v Trojské kotlině;

- Reintrodukce sovy pálené a sýčka obecného na území Prahy;

- Reintrodukce čápa černého;

- Reintrodukce kvakoše nočního;

- Reintrodukce orlosupa bradatého do Alp;

- Reintrodukce puštíka bělavého;

- Reintrodukce zubra evropského do Polska;

- Reintrodukce koně Převalského do Mongolska a spolupráce přímo v oblastech reintrodukcí;

- Reintrodukce adaxe do Tuniska;

- Reintrodukce ibose skalního do střední Itálie;

- Monitorování výskytu husice liščí;

- Spolupráce na in-situ projektech ropuchy obecné a bobra evropského.

Tyto projekty mají dlouhodobý charakter a měly by se stát podstatnou součástí náplně práce jednotlivých zoologů i celé zahrady. Z dalších připravovaných záměrů je třeba zmínit projekt na ochranu a monitorování obojživelníků na území zahrady a okolí.

Nadále rozšiřujeme na území zoo počet a kvalitu hnízdních míst pro volně žijící ptáky. Tato aktivita bude pokračovat a plánujeme ji rozšířit o další možnosti. Například v rámci projektu revitalizace tzv. strouhy v areálu zahrady budou vybudovány hnízdní možnosti pro ledňáčky říční.

Zpět na předchozí stránku

Přeskočit menu

Menu