Chovatelství - veterinární zpráva

Z nákazového hlediska byla situace poměrně klidná. Opakovaně jsme řešili několik ohnisek salmonelózy, které se nám podařilo úspěšně zdolat. Pro rok 2006 byl typický výskyt aviární influenzy. V areálu zoologické zahrady ani v blízkém okolí nebyla tato nákaza zjištěna. Přesto se s ohledem na celoevropskou situaci velmi intenzivně diskutovala možnost preventivní vakcinace. Zpočátku to vypadalo, že dojde k celoplošné vakcinaci ve všech zoologických zahradách v České republice. Na základě zkušeností z ostatních evropských zoo a opakovaných diskusích mezi SVS ČR a zástupci zoologických zahrad nebylo k vakcinaci přistoupeno. Tento krok se ukázal jako velmi prozřetelný a poděkování patří všem zúčastněným.

V měsíci lednu jsme se rozhodli komplexně vyšetřit samce varana komodského. Byla mu odebrána krev a zrentgenovali jsme mu tělní dutinu. Zvětšení tělní dutiny bylo způsobeno jeho velmi dobrou výživnou kondicí. Kurátor následně přistoupil k úpravě krmné dávky. U samice levharta mandžuského byly zjištěny eroze na jazyku a sérologickým vyšetřením jsme potvrdili herpesvirovou infekci. Podpůrnou terapií jsme tento stav v následujících 7 dnech zvládli. Tygřice sumaterská si ulomila levý horní špičák. Museli jsme ji imobilizovat a ve spolupráci s dentistou provést ošetření zubu. Samice paovce hřivnaté si na dvakrát zlomila femur levé pánevní končetiny. Jelikož byla ve vysokém stádiu březosti, nechali jsme končetinu zhojit konzervativním způsobem. V karanténě nám uhynula samice dikobraza jihoafrického na Pseudomonas aeruginosa. Tato bakterie byla  odolná vůči několika typům antibiotik. Ve společné expozici poranil samec antilopy losí samce vodušky červené. Jednalo se o zhmoždění lumbálních obratlů s následným poškozením míchy. Voduška se postupně zhoršovala a přes veškerou snahu se tento stav nepodařilo zvládnout. U člunozobců jsme pokračovali v odběrech krve a kontrolních RTG vyšetřeních. U labutě koskoroby si vyžádalo poměrně dlouhou dobu léčení otlaků prostředních prstů obou běháků. U náhle uhynulé samice vakoveverky jsme v močovém měchýři objevili neznámý druh oblého červa, který způsobil jeho obstrukci. Apatie, slabost a nechutenství u lamy alpaky přetrvávaly více než 2 týdny. Prohloubenou diagnostikou jsme zjistili nedostatek železa, glykémii i glukosurii a zvýšený počet leukocytů. Nakonec se podařilo tento stav terapeuticky dostat pod kontrolu, příčinou byla s největší pravděpodobností  infekce baktérií Clostridium perfringens, typu E. V únoru jsme zaznamenali zvýšený nárůst papulózní masy na horní dásni u samce makaka vepřího. Histologickým vyšetřením byl zjištěn orální papilom. Bohužel jsme v tomto měsíci přišli o samce jelena pudu. Pitvou byl diagnostikován hnisavý zánět ledviny s přestupem na serózy dutiny břišní. U zabavených chameleonů Fischerových jsme se opakovaně setkali se zadrženou snůškou. Po aplikaci kalcia a oxytocinu se samicím podařilo vajíčka vyklást. U nově příchozí gepardice jsme několik dní léčili akutní rhinotracheitidu. U mláděte medojeda jsme pozorovali náhlou apatii a nechutenství. Mládě se nebránilo a bylo úplně odevzdané. Intenzivní terapií se stav normalizoval. U chápanů středoamerických chovatelé zaznamenali výskyt poměrně hlubokých ran na bocích. Zvířata si rány navzájem čistila a tím také zvětšovala. Chirurgickým ošetřením ran a následnou hospitalizací se zabandážovanými hrudními končetinami se podařilo tento problém u chápanů vyřešit. Mladá samice bonga si zlomila levý metatarsus v polovině délky. Stabilizaci končetiny jsme provedli pomocí pryskyřičného kastu. Zlomenina byla  za 6 týdnů prohlášena za zhojenou. Tato samice má následující rok odejít do Indonésie, výměnou za již příchozí varany komodské. U leguána kubánského jsme po akutním úhynu objevili žloutkovou peritonitidu vzniklou rupturou žloutkových koulí ve vejcovodech. V měsíci březnu jsme u tamarínů žlutorukých zaznamenali slabost a třes těla i končetin. Tyto symptomy byly výrazné především u samice. Přidáním vitamínu D3 do krmné dávky se tento stav rychle upravil. Mladý samec paovce si ulomil levý roh. Pahýl silně krvácel. Chovatelům se zvíře podařilo velmi brzy odchytit, a tak jsme krvácení i pahýl mohli bezpečně zakrýt obvazem. Stará samice velblouda neočekávaně porodila ve výběhu. Mládě bylo od samého začátku velmi zpomalené a zpožděné ve svých projevech. Navíc byla zjištěna deformita v karpálním kloubu levé hrudní končetiny. Přes veškerou snahu se stav nepodařilo korigovat a nakonec jsme přistoupili k euthanasii. Pitvou byly zjištěny i změny v mozku, které vysvětlily výše uvedené změny v chování. U samice bonga  došlo po porodu k výhřezu pochvy, což si vyžádalo anestézii, repozici a fixaci pomocí Flessových svorek. Po 10 dnech jsme svorky odstranili, recidiva již hlášena nebyla. Spojování hyen čabrakových bylo velmi vzrušené a zvířata se chovala vůči sobě velmi agresivně. Hůře dopadl nový samec, jemuž samice ukousla kus dásně spodní čelisti. Hyeny jsou však velmi tvrdá zvířata. Týdenní aplikace analgetik a antibiotik zabránila dalším komplikacím,  příjem potravy nebyl u tohoto zvířete narušen. Samice orla kamčatského  si poranila předloktí levého křídla. Jednalo se hlubokou starou ránu, která si vyžádala 2 týdny intenzivní terapie. Zpočátku samice odmítala potravu a bránila se odchytu, po několika dnech se adaptovala a průběh terapie se tím  výrazně ulehčil. K poranění došlo pravděpodobně po průletu okolo parkosu umístěného ve voliéře. U samice takina došlo k předčasnému porodu. Původci nákaz nebyly zjištěni, mládě ještě nebylo plně vyvinuté, ale nejevilo známek abnormalit. Samice frankolína žlutohrdlého nebyla opakovaně schopna snést vejce. Farmakologicky jsme ji podpořili, ke snůšce pak došlo v pozdních odpoledních hodinách. Jelikož se tento problém dále opakoval, rozhodli jsme se při následujících obtížích ponechat zvíře v klidu a již mu nepodávat medikamenty. Samice se doposud s tímto problémem úspěšně vyrovnala. U samce geparda chovatelka pozorovala nechutenství a otok levé tváře. V anestézii jsme zjistili absces uvnitř dutiny ústní. Po jeho ošetření se stav geparda velmi rychle vrátil k normálu. V dubnu jsme řešili výskyt alopécií u dvou samic makaků vepřích. Po různých vyšetřeních jsme dospěli k závěru, že se jedná o psychicky podmíněnou záležitost. Obě zvířata si srst sama vyškubávala. Po jejich separaci ze skupiny a podpůrném podávání biotinu jsme pozorovali plynulé zarůstání obou samic. Návratem do skupiny bohužel došlo k opakovanému patologickému chování obou jedinců. U mladého samce makaka vepřího chovatelka zaznamenala strnulou chůzi a neochotu k pohybu. Samec byl s největší pravděpodobností napaden vůdčím jedincem nebo se mohl zranit pádem ze stromu. Po vyloučení jiných příčin a zhodnocením celkového stavu se podáním analgetik zdravotní stav upravil. Jelen wapiti ve výběhu napadl nejstarší samici a propíchl jí koleno pravé pánevní končetiny. Poškození kolena bylo rozsáhlé a navíc ránu zasáhla bakteriální infekce. Zvířeti jsme již nemohli pomoci. Zůstává pro nás záhadou, jak mohlo dojít ke komplikované zlomenině u samce hyeny čabrakové. Chovatelka nejprve pozorovala kulhání na pravou hrudní končetinu. Po několika dnech nedošlo ke zlepšení, tak jsme přistoupili k důkladnému vyšetření končetiny. Diagnostikovali jsme komplikovanou frakturu humeru, kterou se nám podařilo ve spolupráci s kolegy z veterinární kliniky stabilizovat. U samce sitatungy ve Vodním světě chovatelky zaznamenaly epizodu náhlé ztráty vědomí. Uvažovali jsme o možném epileptickém záchvatu. Samec však náhle uhynul 14 dní po této epizodě. Při pitvě byl nalezen absces v pravé srdeční komoře a abscedace plic. U samice antilopy vrané jsme diagnostikovali traumatickou retikulo-peritonitidu. Bohužel se nám zvíře nepodařilo zachránit. Ve výběhu urzonů jsme se potýkali s opakovanou parazitární infekcí (tasemnice). Léčba praziquantelem se jevila jako nedostatečná. Proto jsme aplikovali fenbendazol 5 dní ve standardní dávce. Bohužel se ukázalo, že tento druh je na tento preparát extrémně citlivý. Z hlediska porodnosti byl rok 2006 velmi úspěšný u žiraf. Pouze v jednom případě mládě nepřežilo. Matka mu způsobila trauma hlavy, kdy v mozku byla navíc zjištěna i přítomnost baktérií. Matka byla prvorodička, čímž lze vysvětlit její chování. V tomto měsíci jsme zjistili u mladého samce pelikána kadeřavého otravu PCB a DDT. Klinické projevy otravy jsme pozorovali delší dobu, ale potvrdit se nám to podařilo až postmortálním vyšetřením. Zdrojem těchto cizorodých látek mohly být krmné ryby.  Podobnými příznaky trpěla samice, která byla ze stejné snůšky jako uvedený samec. U té byla zjištěna vysoká hladina rtuti. Svou roli mohly sehrát i jiné faktory, např. genetika rodičovského páru či snížená imunita u těchto ptáků. Shodným nálezem u obou ptáků byla těžká parenchymatózní degenerace jater. V květnu jsme se rozloučili s jedním z nejstarších baribalů chovaných v zajetí. Pro pokročilou artrózu pánevních končetin se již nebyl schopen pohybovat. Podobně skončil život samice buvolce běločelého, u které došlo k výraznému patologickému nárůstu kostní tkáně na obou karpálních kloubech. Jedna končetina byla v trvalé extenzi a druhá naopak ve flexi.  V červnu jsme vypomohli Lesům hl. m. Prahy při úpravě přerostlých paznehtů u kozy šrouborohé, muflonů a daňka. U samice tygra sumaterského jsme museli odstranit část patologicky změněné mléčné žlázy a provést plastiku kůže na levém boku. V tomto měsíci bylo též nutné provést korekci přerostlých kopyt u koní Převalského umístěných u zámku ve Slatiňanech. U samic lachtana jihoafrického jsme aplikovali antikoncepci, jelikož se mladý samec pokoušel o jejich páření. V červenci jsme zrušili transport klisny koně Převalského do Zoo Moskva, neboť u ní došlo ke schvácení kopyt. Více postižená byla kopyta hrudních končetin. Samice maki trpasličího si nešťastně zlomila levý metatarsus. S pomocí injekční jehly se podařilo tuto zlomeninu stabilizovat. Pooperační terapie však trvala celý měsíc. U samic ledních medvědů jsme se potýkali s opakovanými průjmy a nacházeli jsme zbytky nestrávené potravy v trusu. Aplikací Pancreolanu forte a antibiotik se trávicí procesy u obou medvědic upravily. Příčinou těchto obtíží byla infekce baktérií Clostridium perfringens. U slonic Shanti a Gulab docházelo k tvorbě nekvalitní rohoviny a prasklin na kopytech. Doplněním krmné dávky o biotin a aplikací Chlumského roztoku se speciální mastí došlo k vymizení těchto obtíží. V srpnu jsme dovezli nového býka zubra ze Zoo Amsterdam. Jeho pobyt na karanténě se bohužel protáhl více, než jsme si představovali. Až kultivační vyšetření definitivně vyloučilo podezření na paratuberkulózu. Nepodařilo se nám zachránit žádné z vylíhlých mláďat ibisů hagedašů. Již několik dní stará mláďata trpěla dnou a dalšími metabolickými poruchami. Nejstarší mládě mělo postižené klouby křídel a končetin, kdy kultivací byla prokázána Escherichia coli. Tyto nálezy považujeme za  sekundární, hlavní problém bude asi v nevhodném rodičovském páru. U nejstarší samice bonga jsme odstranili velký absces, který dosahoval velikosti dětské hlavičky. U samice tapíra jihoamerického byl pozorován bělavý výtok z pochvy. V počátcích jsme denně aplikovali 2 Betadine čípky přímo do pochvy. Později jsme přistoupili k celkové terapii pomocí antibiotik, která byla vybrána s ohledem na citlivost vykultivovaného patogenu. V tomto měsíci jsme museli ukončit životní pouť nejstaršího koně Převalského na světě. Klisna Cilka již nebyla schopna vstávat a to bylo jasnou indikací k provedení tohoto nepopulárního výkonu. Srpnovým měsícem započala spolupráce mezi Zoo Praha a ČZU Praha, kdy jsme se stali veterinárními konzultanty chovu antilop losích v Lánech. Vedle nejstaršího koně Převalského chovala Zoo Praha i nejstarší mirikinu noční na světě. Její život ukončil maligní nádor plic. Holub nikobarský byl napaden a těžce poraněn ve společné voliéře. Agresorem byl bažant argus. Roztrhanou kůži krku a volete se nám podařilo po několika desítkách minut zrestaurovat, a holub tak mohl být opět zařazen do expozice. Již ne ovšem k argusovi. Náhlý úhyn samce pižmovky hřebenité nás zaskočil. Pitvou byl zjištěn novotvar varlete, který praskl a pták uhynul na vykrvácení do dutiny tělní. Stará samice batagura se nedokázala vyrovnat s aeromonádovou infekcí, která byla komplikována mykózou. Zvíře mělo oslabenou imunitu a svou roli určitě sehrálo i prostředí nádrží v Indonéské džungli. U loriho zelenoocasého  docházelo opakovaně k otokům víček, ozobí a končetin. Papoušek byl hospitalizován u kolegyně.  Opakovanými testy byl prokázán alergický původ těchto změn. Lokální aplikací léků a úpravou krmné dávky se podařilo stav pacienta stabilizovat.  V následujících měsících jsme řešili další zajímavé případy. U bradavičníků se na kůži začaly objevovat  papulózní léze. Jednalo se o aspergilomykózu kůže. Zlepšenou krmnou dávkou, úpravou prostředí  a lokální aplikací léků se podařilo ztráty těchto plazů minimalizovat. U samce varana novoguinejského vyrostly na pánevních končetinách bradavicím podobné útvary. Pravidelným odchytem byl stav těchto změn kontrolován. Terapie spočívala v podvázání největších útvarů a v lokální aplikaci preparátu, který bránil  dalšímu množení buněk. Na podzim se podařilo utéci mladé samici vlka evropského. Dokonce opakovaně. Zvíře však bylo včas lokalizováno a imobilizováno, aniž by to jakýmkoliv způsobem narušilo běžný provoz v zoologické zahradě. U samice hrabáče kapského došlo k uvolnění stoličky v levé mandibule. Postižená stolička byla shodná se stoličkou, která se této samici uvolnila z pravé mandibuly v roce 2005. Úpravou krmné dávky a aplikací podpůrných preparátů byl stav samice udržován pod kontrolou. U mladého medvěda ledního jsme si nebyli úplně jisti pohlavím. Genetické metody selhaly, proto jsme medvěda anestezovali. Zjištění, že zvíře je samice, potěšilo všechny zúčastněné. U sojkovců jihočínských došlo k masivní infekci kokcidiemi (Isospora). Než se situaci podařilo terapeuticky zvládnout, uhynuli 2 jedinci. Deponovaný samec amazoňana oranžovokřídlého uhynul na hemosiderózu jater. Dlouhohlávka mexická odmítala měsíc potravu. Komplexním vyšetřením jsme zjistili obstipaci střev. Opakovanými nálevy a klystýry fyziologického roztoku a parafínového oleje se podařilo rozhýbat peristaltiku střev této želvy. Obstipaci pravděpodobně způsobila zrníčka hroznového vína a slupky z kivi. U tučňáků Humboldtových jsme se v tomto roce potýkali s 2 závažnými onemocněními. Jednalo se o infekci Pasteurella avium (gallinarum) a Aspergillus fumigatus. I přes intenzivní terapii se nám nepodařilo zachránit 3 tučňáky. Větším problémem byla bezesporu infekce Aspergillus fumigatus.  Uhynulí jedinci byli ve velmi dobré kondici, v jednom případě se jednalo o nejstaršího ptáka ve skupině. Důraz je nutné v těchto případech klást na prevenci, neboť časná diagnostika aspergilomykózy je obtížná a i přes vhodně zvolenou terapii je prognóza nejistá.

MVDr. Roman Vodička, PhD., veterinární lékař

Zpět na předchozí stránku

Další články v sekci ... Výroční zpráva 2006

• Ekonomická zpráva
• Chovatelství - přehledy
• Chovatelství - ptáci
• Chovatelství - savci (kromě kopytníků)
• Chovatelství - savci (kopytníci)
• Chovatelství - plazi
• Chovatelství - koně Převalského
• Chovatelství - CITES centrum
• Chovatelství - projekty in-situ
• Veřejnost
• Management
• Provoz a údržba
• Stavební činnost
• Zaměstnanci