Na obsah stránky Choose different language
V průběhu roku 2006 bylo na chovatelském úseku kopytníků chováno celkem 38 druhů savců. Ne každý z těchto druhů je však chován v takových podmínkách, aby mohlo docházet k reprodukci. V některých případech se jedná o jednopohlavní skupiny (např. štětkoun kamerunský, antilopa losí, zebra Böhmova, kulan), u jiných druhů byla reprodukce cíleně dočasně pozastavena (např. anoa nížinný či přímorožec beisa), u dalších druhů chybí chovný samec (např. jelen lyrorohý) nebo je ještě příliš mladý (např. bizon). Z počtu 23 reprodukce schopných druhů se jich podařilo rozmnožit celkem 20. Z celkového množství 85 narozených mláďat se konce roku dožilo, ať již v zahradě nebo mimo ni, celkem 56 jedinců (66 %).

Mezi tři největší chovatelské úspěchy bezpochyby patří odchov pudu jižního (Pudu pudu), takina indického (Budorcas taxicolor) a 5 žiraf Rothschildových (Giraffa camelopardalis rothschildi).

Ze skupiny koňovitých (Equidae) je dlouhodobě chováno 5 druhů. Nejvyšším počtem jedinců je tradičně reprezentován kůň Převalského (Equus przewalskii), i když v průběhu roku se jejich počet výrazně snížil. Základem pražského expozičního stáda jsou již několik let dvě klisny, kterým se podobně jako v roce minulém narodila dvě hříbata; Uršule klisna Kordula (červen) a Ycory hřebec Kristián (září). Chovný samec Gino, který do zahrady přišel v roce 1998, v červenci „oslavil“ 20. narozeniny. V Praze se stal otcem již 17 hříbat, a tak byl v rámci koordinovaného evropského chovu doporučen k přesunu do jiné zoologické zahrady. Jeho novým působištěm se tak od září stala Zoo Norimberk. Součástí pražské skupiny byla koncem roku ještě dvě hříbata narozená v roce 2005 (Jáson a Jessica). První jarní den proběhla za účasti novinářů oslava narozenin nejstarší žijící klisny koně Převalského, Cilky, která se narodila v roce 1972. Její stav se však v následujících měsících postupně zhoršoval, a tak ve chvíli, kdy její potíže s lokomocí přesáhly snesitelnou mez, nezbylo než přistoupit k euthanasii. Cilka se dožila 34 let, 4 měsíců a 22 dní.

Početní změny nastaly i na chovné stanici v Horním Dobřejově, kde se začátkem roku v oddělených stádech nacházelo 5 hřebců a 14 klisen (jednou z nich je i 31 rok stará Fauna, která se po úhynu Cilky stala nejstarším koněm v našem chovu). Počet klisen na Dobřejově se v průběhu roku snížil na polovinu. První transport proběhl začátkem května, kdy do nově vzniklé přírodní rezervace nedaleko Postupimi odjely 3 mladé klisny. Druhá skupinka, taktéž tříčlenná, nalezla nový domov v rozlehlé oboře nedaleko jihofrancouzského Thorenc. Posledním, avšak bezpochyby nejvýznamnějším, odchodem byl transport dvouleté Isabely do ukrajinské chovné stanice v Askania Nova. Výměnou za Isabelu jsme totiž získali nového, geneticky velice cenného plemenného hřebce. Lenovi jsou čtyři roky a zatím je umístěn na Dobřejově.

Vzhledem k nulovému zájmu ze strany ostatních chovatelských zařízení zůstává i nadále přerušeno rozmnožování kiangů (Equus kiang holdereri), jedinou událostí tak byl úhyn nejstarší klisny (22 let) zapříčiněný ireversibilními změnami karpálního kloubu. V chovu tak zůstává 5 klisen a 1 hřebec v Praze a 4 v minulých letech odchovaní samci v Dobřejově. Z podobných příčin je již několik let zastaven i chov kulanů (Equus hemionus kulan), i když v tomto případě hrají roli i prostorové důvody. Trojici klisen (nejstarší z nich bylo letos 22 let) opustila pětiletá Adéla, která se zapojí do chovu v Zoo Bratislava.

Ke dvou klisnám zeber Grévyho (Equus grevyi) se na jaře vrátil hřebec, který byl přes zimu kvůli oddělen mimo expozici. Zdá se, že dočasná separace pomohla snížit míru jeho agresivity, a v průběhu roku tak ve skupině nedocházelo k větším střetům. Ihned po návratu do skupiny se pářil s mladší z klisen Hattie, avšak jak úspěšně, to se dozvíme až v průběhu roku 2007.

Začlenění nového chovného samce velblouda dvouhrbého (Camelus bactrianus) do skupiny v listopadu 2003 přineslo začátkem roku 2006 první ovoce. Po tříleté pauze se v polovině ledna narodilo první velbloudí mládě, samička Vanda, která by měla brzy nalézt nový domov v košické zoo. Během března se narodila další dvě mláďata (oba samci), avšak ani jedno z nich nepřežilo první měsíc života. Dalším úspěchem byl až červencový porod mladého samečka Vítka, který se stal ve skupině velbloudů také posledním tohoročním přírůstkem. Ve skupině lam guanako (Lama guanicoe) se stejně jako v roce minulém narodila tři mláďata, tentokrát ale příznivějšího poměru pohlaví – nejednalo o tři samce, ale o dvě samice a jednoho samce. Dva ze samců narozených předešlou sezonu odešli do soukromého chovu, stav ke konci roku tak činil 8 kusů. Chovné stádo lam alpak (Vicugna pacos) jsme byli nuceni koncem října přesunout do spodní části areálu zoo, protože do jejich výběhu se kvůli výstavbě nové expozice pro hyeny čabrakové přemístila guanaka. Pouhých pět dní po přestěhování do dětské zoo se jedné ze samic narodilo mládě a druhá ze samic úspěšně porodila o tři týdny později, taktéž samičku. Obě mláďata ve zdraví přežila do konce roku, což je poprvé po čtyřech letech, kdy mládě samičího pohlaví přežilo déle než několik dní.

Ve skupině jelenovitých savců se v roce 2006 objevily výsledky rekonstrukce chovných skupin některých druhů, ke kterým došlo v průběhu roku 2005. Bezpochyby největším úspěchem bylo mládě, které se narodilo v polovině srpna jedné ze dvou samic pudu jižního (Pudu pudu). Sameček Oliver se stal sice již šestým mládětem pudu narozeným v Zoo Praha, avšak prvním mládětem po deseti letech, které přežilo první týdny života. Jediným stinným dnem v chovu pudu se stal 16. únor, kdy na ledvinové selhání uhynul chovný samec. Po tříleté přestávce se narodila mláďata také u sobů polárních (Rangifer tarandus). Konce roku se však dožilo až poslední ze tří narozených mláďat (první mládě se narodilo mrtvé a druhé uhynulo v důsledku klepsiellové infekce ve stáří necelých 4 měsíců). Všechna mláďata pocházela od tří původních samic, z nichž jedna uhynula v druhé polovině roku. Čtyři samice, které obohatily skupinu koncem roku 2005, se vzhledem k nízkému věku do reprodukce zatím nezapojily. První přírůstky se chystají i v nově sestavené skupince jelenů milu (Elaphurus davidianus). Jelen, který se ke dvěma stávajícím laním připojil v srpnu 2005, náležitě využil první období říje a koncem roku 2006 tak bylo již na obou samicích patrné kulatící se břicho i pohyby mláďat.

V chovu losů evropských (Alces alces alces) bylo koncem roku rekordních 12 kusů. Ve skupině držené na Dobřejově se v polovině května narodili dvojčata, dva samci Guliver a Goliáš. Mládě se narodilo i druhé z dospělých samic, Cassandře. Mladá samička však uhynula záhy po porodu. Ke skupině čtyř samic se začátkem července poprvé připojil nový chovný samec Ruska z Finska. Také samice v pražské expoziční skupině se v polovině roku seznámily s novým samcem. Tím se stal Koloděj, který byl doposud součástí dobřejovské skupiny. Pražské stádo v nové expozici posílila ještě roční samice Šárka, která přišla v září z brněnské zoo.

Beze změn zůstala skupina jelena a tří laní wapiti manitobských (Cervus elaphus manitobensis) a také skupinka devíti laní jelena lyrorohého (Cervus eldii thamin). Začátek roku 2007 doufejme přinese nový impuls do chovu těchto exotických jelenů, a to v podobě nového samce ze zoo v Zürichu.

Mezi úspěchy dosažené v roce 2006 bezpochyby patří i po pěti letech první úspěšný odchov takina indického (Budorcas taxicolor taxicolor), teprve druhý v historii pražského chovu. Druhý březnový den devítiletá samice Nicki (v dřívějších zprávách uváděná pod jménem Kurti) porodila samičku, která byla později vzhledem k bílému zbarvení čela pojmenována Sněhulka. Porod byl zaznamenán i u samice Jiřiny, prvního pražského mláděte. Nejspíš v souvislosti s tím, že se jednalo o její první porod, se mládě ale narodilo předčasně a mrtvé. Součástí skupiny takinů je druhým rokem i mladý chovný samec Micha, který ale zatím stále svým stářím a vzrůstem připomíná spíše další mládě než budoucího vůdce skupiny.

Skupina pěti samic zubra (Bison bonasus) se v létě dočkala příchodu nového chovného samce, kterým se stal dvouletý Arbo ze zoo v Amsterdamu. Přestože do zahrady dorazil již koncem července, konec roku strávil ještě mimo skupinu na karanténě. Podezření z nákazy paratuberkulózou, které vedlo k tak dlouhé separaci, se naštěstí po opakovaných testech nepotvrdilo, a tak mohl být v prvních dnech roku 2007 konečně zapojen do skupiny. Podobně jako v roce předešlém, i v roce 2006 se populace volně žijících zubrů ve východopolských Bieszczadech dočkala posily z pražské zoo. V rámci projektu „Pomůžete nám zpátky do přírody?“, sponzorovaného společností Opavia, odešla do Polska 30. srpna jednoletá kravka Prvosenka, která byla v listopadu úspěšně vypuštěna z aklimatizační ohrady do volnosti.

Sousední skupina bizonů (Bison bison) nedoznala kromě odchodu mladého býčka žádných výrazných změn a koncem roku čítala 10 kusů. Zcela beze změn zůstala i skupina dvou samců a dvou samic anoa nížinných (Bubalus depressicornis), k samici Coře byl však v červnu připuštěn samec Henry, a tak se možná v příštím roce dočkáme dalšího přírůstku.

Tradičně úspěšný je chov pouštních ohrožených antilop adaxů (Addax nasomaculatus). V průběhu roku se narodili dva samci a dvě samice, jeden ze samců si však brzy po narození způsobil trauma, a tak musel být utracen. Základem skupiny zůstávají čtyři chovné samice a samec, který je podle dostupných údajů nejstarším žijícím samcem adaxe na světě – 6. prosince mu bylo 20 let. Dva z dříve odchovaných samců koncem roku odešli do chovu v Zoo Zagreb a v Zoo Krakow.

Ve stádu dalších pouštních antilop, přímorožců šavlorohých (Oryx dammah), se narodilo šest mláďat, jedna ze samic v průběhu roku dokonce stihla porodit dvakrát. První dvě narozená mláďata uhynula, tři samci a jedna samice však přežili do konce roku, a tak závěrečný stav činil 12 kusů. Ve skupince přímorožců beis (Oryx gazella beisa) se letos žádné mládě nenarodilo. Jediná samice, která je našemu samci nepříbuzná, nebyla připuštěna, a to z prostorových důvodů. Kompetice o vnitřní prostory se snížila až v druhé polovině roku, kdy historicky první odchovaný přímorožec beisa odešel do francouzské Zoo Thoiry samec Stuart narozený v lednu 2005.

Velké množství změn nastalo ve skupině antilop vraných (Hippotragus niger). V průběhu roku se narodilo celkem 5 mláďat, jedna samice stejně jako v případě přímorožců šavlorohých porodila dokonce dvakrát. Mladá samička, která se narodila 8. března, se stala jubilejním 100. mládětem narozeným v Zoo Praha. Ne všechna mláďata se však dočkala úspěšného odchovu. První tohoroční mládě uhynulo týden po porodu, mladá samice narozená v květnu pak ve stáří necelého měsíce. Úhyny se bohužel nevyhnuly ani dospělým zvířatům, v průběhu roku jsme přišli o dvě chovné samice. Tři z dříve odchovaných zvířat odešla mimo zahradu, dvě samice do chovu do Dvora Králové a tříletý samec Coudy do samčí skupiny v safari Monde Sauvage.

Nejdůležitější událostí v chovu bong pralesních (Boocercus euryceros isaaci) byl příchod nového chovného samce z Tierparku Berlin. Čtyřletý Piccolo dorazil v polovině září a po dvouměsíční karanténě byl úspěšně přičleněn zatím ke dvěma samicím. O další přírůstky do skupiny se postaraly tři samice, které začátkem roku svorně porodily každá samce. Samec Davy narozený v roce 2003 odešel do zahrady v Ebeltoftu. Stejně jako v roce minulém, starší odchovaná mláďata se na léto přesunula do sousední expozice do společnosti jiných druhů antilop. V letošním roce se jednalo o tři samce.

Pro sitatungy západoafrické (Tragelaphus spekei gratus) nebyl rok 2006 ve srovnání s předešlým rokem příliš úspěšným. Rok byl poznamenán několika úhyny nově narozených mláďat (3x) i starších zvířat (2x). Odchovat se podařilo 3 samice, tři dříve odchované samice pak odešly do nově zakládaného chovu v maďarském Nyiregyhazi, jeden samec ze samčí skupiny nalezl nový domov v Zoo Szeged. V dolní části zahrady v areálu Vodního světa je již druhým rokem v provozu expozice mladých samců sitatung, kam jsme z hlavní expozice v horní části zahrady v polovině roku přemístili další tři dospívající kusy. Koncem roku byla skupinka pěti samců doplněna o odchovaného samce vodušky abok (Kobus megaceros), který se v novém prostoru velice rychle a dobře aklimatizoval. Chov vodušek abok byl poznamenán několika nepříjemnými událostmi. Koncem září v důsledku komplikovaného porodu uhynula první ze tří chovných samic, zachránit se nepodařilo ani mládě. Začátkem listopadu jsme byli nuceni utratit i druhou ze tří dospělých samic, když si neznámým způsobem přivodila komplikovanou, mnohočetnou zlomeninu přední končetiny. Třetí samice začátkem října porodila samce, který se tak stal, společně s již zmíněným zařazením loňského mláděte do skupiny sitatung a s odchodem druhého z loňských mláďat do Zoo Reynou, jediným světlým bodem chovu těchto zajímavých antilop v roce 2006.

Výběh s voduškami abok a přímorožci beisa sdílí i tříčlenná skupinka buvolců běločelých (Damaliscus pygargus phillipsi), tvořená dvěma mladými samicemi a chovným samcem Billym, který alternuje mezi touto skupinkou a početnější skupinou samic v Africkém panoramatu. Obě samice porodily svá první mláďata, v obou případech se jednalo o samce. Jeden z nich si však ve stáří necelých čtyř měsíců, nejspíš při hravé honičce ve výběhu, způsobil zranění, kterému po několika dnech podlehl. Základem druhé skupiny buvolců je pět dospělých samic, jednu z nich jsme však vzhledem k sílícím pohybovým problémům (ireversibilní změny na karpálních kloubech) byli nuceni začátkem května utratit. Jediným přírůstkem do skupiny bylo začátkem prosince, v prostorách zimní stáje, narození mladého samce. Během léta byla tato skupinka buvolců součástí expozice Afrického panoramatu, který je největším výběhem pražské zoo. Mezi další tradiční obyvatele tohoto výběhu patří pár pštrosů afrických (Struthio camelus), skupinka tří klisen zeber Böhmových (Equus quagga boehmi) a skupinka tří samců adaxů. Poprvé se v africkém výběhu letos objevily skupinky tří samic antilop losích (Taurotragus oryx), dvě ze Zoo Herberstein a jedna ze Zoo Münster, a čtyř samic vodušek červených (Kobus leche kafuensis) ze Dvora Králové, ke kterým koncem roku přibyl ještě samec ze Zoo Nyiregyhazi. Výčet zvířat využívajících tento prostor by ale nebyl úplný bez žiraf Rothschildových (Giraffa camelopardalis rothschildi), které jsou dominantou celého výběhu. Rok 2006 byl ve znamení „populační exploze“, protože začaly rodit samice odpářené novým samcem Johanem. První mládě roku se narodilo 26. ledna samici Kleopatře, avšak v tomto případě byl otcem starý samec Šimon, kterému bylo koncem roku 20 let. Samička Zora, později pokřtěná jako Gábina, se stala jubilejní 50. žirafou narozenou v Zoo Praha. V průběhu roku porodilo dalších pět samic a kromě jednoho mláděte, které uhynulo bezprostředně po porodu, se všechna těší dobrému zdraví. Konec roku tak v africkém pavilonu uvítalo rekordních 15 žiraf – 2 chovní samci, 8 dospělých samic a 5 nově narozených mláďat.

Dalšími tradičními obyvateli Afrického domu jsou dva samci štětkouna kamerunského (Potamochoerus porcus pictus), kteří od května dostali možnost využívat nově vybudovaný výběh, a hrabáči (Orycteropus afer). K samici Pietě a jejímu mláděti Dannymu v květnu přibyl i pár doposud chovaný v zázemí – samice Miška a samec Dudley. Miška však zhruba po měsíci odešla k novému samci do Suffolku a její místo zaujala roční samice Quote z holandského Arnhemu. Vzdušný prostor nad expozicí štětkounů a hrabáčů tradičně obývá smíšená skupina sedmi druhů snovačů (Ploceidae), vrabců hnědohřbetých (Passer luteus) a bulbulů zahradních (Pycnonotus barbatus).

Pod správu chovatelského úseku kopytníků patří i pracoviště karantény, kterým během roku 2006 prošlo celkem 445 kusů 151 druhu zvířat. Hlavní pracovní náplní tohoto střediska je zajištění předepsané karantény pro zvířata, která do zahrady přicházejí z různých jiných chovatelských zařízení (51 % příchodů v roce 2006). Karanténa má však velký význam i jako útočiště pro živočichy zabavené ČIŽP (23 %) a značnou měrou jsou prostory tohoto pracoviště využívané i pro různá zvířata přímo ze zahrady, která z nejrůznějších důvodů, ať již zdravotních, technických či organizačních, jsou nucena dočasně opustit své expoziční ubikace (21 %). Zbývající procento případů pak vesměs činí příchody handicapovaných zvířat z volné přírody.

 

Jaroslav Šimek, Ph.D., kurátor



Zpět na předchozí stránku

Přeskočit menu
Menu

Jste 169648977 návštěvníkem našich stránek od 18.2.2004

Denní návštěvnický rekord v roce 2009, 4. 4.: 20 048
Počet návštěvníků Zoo Praha v roce 2012 od 1. 1. do 5. 2.: 37 979