Chovatelství - plazi
Naším nejtoužebněji očekávaným úspěchem byl odchov želv černavých (Heosemys grandis). Chovnou skupinu jsme získali ze zachráněného transportu „konzumních“ želv do Hongkongu v roce 2002. Byli jsme pověřeni vedením plemenné knihy tohoto druhu (konkrétně Dr. Rehák) a velmi jsme se snažili vytvořit želvám takové podmínky, v nichž by se rozmnožovaly. První mláďata se sice podařilo vylíhnout v roce 2005, ale byla částečně nebo úplně ochrnutá a v podstatě neživotaschopná. Chovatelská opatření pro novou sezonu tedy zahrnovala výměnu samců u chovné skupiny, léčbu Klebsiellové infekce, desinfekci chovných prostor, kompletní výměnu substrátu i úpravu podmínek v líhni. Výsledkem bylo 27 mláďat, vylíhlých v roce 2006. Průběh reprodukčních sezon 2002–2006 ovšem naznačuje, že k úspěchu možná nevedla zmíněná konkrétní opatření, ale pozvolná adaptace chovných želv na správně vytvořené podmínky, respektive jejich velmi pomalé, ale plynulé zotavování z útrap prodělaných při transportech. Tato domněnka je velmi nadějná i pro zbývající druhy želv, které zoo získala při zmíněné záchranné akci. Dalším druhem želv, rozmnoženým poprvé v historii naší zoo (i v rámci ČR) byla želva tlustohrdlá (Siebenrockiella crassicollis). Rovněž tyto želvy připutovaly v roce 2002 přes Rotterdam z Hongkongu, jejich zdravotní stav byl ale natolik špatný, že se podařilo zachránit pouze 1 samici a 3 samce. Protože jsme pořízení těchto želv chápali jako závazek pro tento druh, zúčastnili jsme se v roce 2004 dalšího záchranného transportu a další jedince jsme v tomtéž roce přijali do deponace. Skupina byla rozdělena na část expoziční (Indonéská džungle) a na část chovnou, umístěnou v chovatelském zázemí. Chovatelskou část pro vodní želvy v suterénu pavilonu jsme výrazně vylepšili zkonstruováním zkrápěných biologických filtrů. Zdálo se nám totiž, že želvy chované ve sterilních podmínkách za velmi časté výměny vody nebyly v optimálním psychickém ani fyzickém stavu, který by umožňoval reprodukci. Instalace zmíněných filtrů výrazně zlepšila stav všech skupin želv chovaných v zázemí a první mládě želv tlustohrdlých potvrdilo správnost tohoto kroku. Určitou stagnaci naopak zažívá skupina želv amboinských, kterou se sice již podařilo rozmnožit v letech
Rok 2006 byl velmi úspěšný i v chovu ještěrů. Jsme velmi rádi, že většina nových nebo rekonstruovaných expozic je nejen atraktivní, ale poskytuje i prostor k plnohodnotnému životu ještěrů včetně rozmnožování. Bez výhrad to platí o expozici „Sonora“ ve vstupu do pavilonu šelem. Obtížně napodobitelné pouštní podmínky se zde podařilo simulovat tak zdárně, že se zde rozmnožily všechny chované samice 3 druhů ještěrů. Konečným výsledkem je tedy 26 mláďat čukval zavalitých (Sauromalus obesus), 26 vylíhlých leguánovců obojkových (Crotaphytus collaris) a 17 leguánků ostnitých (Sceloporus magister). Rovněž velcí karibští leguáni (oba druhy mají evropské plemenné knihy) se zdárně rozmnožují. Leguánům nosorohým (Cyclura cornuta) se vylíhla 23 mláďata, menší počet (7) mláďat leguánů kubánských (Cyclura nubila) bohatě vyvažuje rozmnožení nového a v rámci řízeného chovu velmi důležitého páru. Dříve netušenou rozmnožovací schopnost prokazuje samice varana mangrovového (Varanus indicus). Z jejích 5 ročních snůšek se vylíhla dohromady 34 mláďata. Úspěšnější matkou již je jenom samice mabuje perleťové (Mabuya margaritifer) z pavilonu Afrika zblízka. Její vejce se líhnou s ohromující úspěšností – 35 vajec, 34 mláďat. Nepříliš vydařenou sezonu jsme zaznamenali u varanů smaragdových (Varanus prasinus). V prvním dnu nového roku se sice vylíhlo jedno mládě, ale poté uhynula chovná samice (potvrdila tím u nás zaznamenané dožití samic do 10 let) a nově sestavené trio se zatím, vinou samce, reprodukčně neprosadilo. Radost máme i z vylíhnutí 11 mláďat agam osadních (Agama a. dodomae), které jsou v přírodě velmi hojné, ale v teráriích patří mezi velmi choulostivé a náročné chovance. Chovatelsky ještě náročnější jsou agamky zajsanské (Phrynocephalus melanurus). Za rozmnožení již druhé generace těchto choulostivých pouštních skřítků v roce 2005 jsme byly odměněni nadací Česká zoo oceněním „Odchovek roku“ a v roce 2006 jsme se opět dočkali 2 mláďat. Nízký počet jedinců zakládajících chov ovšem zavinil spolu s rychlou generační obměnou genetické chátrání naší malé skupinky, které se projevilo mimo nízké líhnivosti i tím, že jedno z mláďat byl albín. Bez osvěžení chovu nepříbuznými jedinci je budoucnost tohoto druhu v Zoo Praha nemožná. Hadí kolekce zaznamenala méně odchovů, což je pro nás výzvou do budoucna. Jeden evropský prvoodchov však rozhodně stojí za to. Je jím 6 mláďat ekologicky i etologicky nesmírně zajímavého afrického hada šípovce nosatého (Rhamhiophis rostratus). Rozmnožení v samičí linii již druhé generace vejcožroutů rezavých (Dasypeltis medici) poněkud kalí skutečnost, že v průběhu roku uhynula matka 10 mláďat. Radost máme samozřejmě z opětovného narození 4 mláďat hroznýšovců kubánských (Epicrates angulifer), jimž vedeme prostřednictvím Dr. Reháka EEP. Radost nám dělají i někteří hadi, kteří se nerozmnožují. Největší samice anakondy velké (Eunectes murinus) měřila v létě
Velmi zajímavou zkušeností je práce s velkými venkovními výběhy našich plazů a obojživelníků v rámci expozice „Příroda kolem nás“. V zimě 2005/2006 jsme se pokusili zazimovat zvířata přímo v expozici překrytím prostoru geotextilií a velkou vrstvou listí. Tato metoda byla velmi úspěšná a na jaře se ve výběhu rozmnožovali čolci obecní (Triturus vulgaris) a ještěrky obecné (Lacerta agilis).
Kolekci plazů se v roce 2006 podařilo obohatit o některé velmi zajímavé druhy. Do deponace k nám byly umístěny od soukromého chovatele 2 samice středoamerické želvy dlouhohlávky mexické (Dermatemys mawii), jedna z nich je k vidění v expozici anakond. V pavilonu Indonéská džungle je zase možné vidět pár dlouhokrček červenobřichých (Emydura subglobosa). Do připravované expozice gaviálů jsou určené skupiny želv diadémových (Hardella thurjii) a želv Smithových (Pangshura smithii). Pořízením chovné i expoziční skupiny jedné z nejohroženějších suchozemských želv – želvy egyptské (Testudo kleinmanni) jsme se přihlásili k jejímu evropskému záchrannému programu (EEP). Tyto želvy budou sdílet expozici v Africe zblízka spolu s bércouny a dvěma druhy trnorepů.
Mezi ještěry patří k zajímavým přírůstkům dva druhy agamek (Phrynocephalus mystaceus a P. guttatus). Chtěli bychom využít zkušeností s chovem agamky zajsanské a zařídit pouštní expozici těchto nesmírně zajímavých ještěrů v teráriu. Tu by spolu s nimi měli obývat i paještěrky stepní (Eremias arguta). Nově jsme ze soukromého chovu pořídili i mladé trio chameleonů obrovských (Furcifer oustaleti), které se velmi dobře zabydlelo ve vitríně v pavilonu šelem. Dostalo se nám i neobvyklé možnosti alespoň na rok si vyzkoušet chov v Evropě zcela ojediněle chovaných novozélandských pagekonů skvrnitých (Naultinus elegans). Mezi hady je nejzajímavějším přírůstkem pár mláďat vietnamské užovky nosaté (Rhynchophis boulengeri), který se vylíhl v ruské Tule.
U některých druhů naopak došlo ke zrušení chovu. Platí to například o 2 druzích anolisů z expozice v restauraci Archa. Prostor se bude v roce 2007 předělávat na expozici žabek. Uhynula nám původní skupina holaspisů létavých (Holaspis guentheri laevis), tento druh však chceme obnovit. Pravděpodobně definitivní je ukončení chovu sleposcinků Percivalových (Acontias percivali).
Největším negativem, které přinesl rok 2006 chovatelskému oddělení IV. byly opakované krádeže, jimž padly za oběť 2 krajty zelené (Morelia viridis) a pravděpodobně 10 jedinců evropských suchozemských želv tří druhů.
Čtvrtý chovatelský úsek se spolu s karanténou podílí na provozu CITES centra pro zabavené plazy. Rok 2006 byl na tomto poli poněkud klidnější než rok předešlý. Mimo větších skupin želv čtyřprstých (Testudo horsfieldii), želv zelenavých (T. h. hermanni a T. h. boettgeri) a želv žlutohnědých (T. g. graeca a T. g. nabeulensis), které jsou většinou umístěné na karanténě, do centra přišla želva paprsčitá (G. radiata), trnorep zdobený (Uromastyx ornata) a 3 hroznýšci turečtí (Eryx jaculus). Je třeba ovšem podotknout, že centrum je stále ještě zaplněné zabavenými plazy z uplynulých let.
Rybí kolekce se v průběhu roku poněkud měnila v souvislosti s dorůstáním ryb zejména ve velkých akváriích pavilonu Indonéská džungle. Museli jsme zrušit chov hadohlavců červených (Chana micropeltes), protože napadali osazenstvo velké nádrže v horní části Indonéské džungle. Podobně se v akváriu ve vstupní části chovali nožovci velcí (Chitala chitala), kteří silně zdecimovali některé skupiny parmiček a duhovek. Proto jsme i tyto ryby přenechali zoologické zahradě v Plzni. Z velké nádrže v dolní části pavilonu indonéské džungle vymizela skupina baramundi malajských (Scleropages formosus).
I v roce 2006 jsme se soustředili nejen na chov plazů a úroveň expozic, ale i na výzkumnou a publikační činnost. Mimo dvou probíhajících diplomových prací s tématy želv černavých (Heosemys grandis) a morfometrického zpracování želv obecně jsme začali spolupracovat na diplomové práci třetí, která se zabývá růstem mláďat varanů mangrovových (Varanus indicus). Prostřednictvím Dr. Reháka jsme zapojeni do velmi zajímavých projektů genetického výzkumu populací hroznýšovců kubánských (Epicrates angulifer) a leguánů kubánských (Cyclura nubila). S Yaleskou univerzitou spolupracujeme na článku o poddruhové struktuře galapážských želv (Geochelone nigra) v lidské péči. O našich chovatelským metodách a výsledcích jsme publikovali dva články v německém odborném časopise Marginata (autoři Velenský, Velenská). Jeden se týkal rozmnožování želv pardálích, druhý našich zkušeností se želvami obrovskými (Geochelone gigantea). Na odborných fórech jsme přednesli několik přednášek, týkajících se chovu želv a hadů (konference Rakouských přátel želv, Národní muzeum, konference karlovarských teraristů, schůze Klubu chovatelů želv). Pokračuje spolupráce s Přírodovědeckou fakultou UK formou exkurzí studentů. Exkurzi po zázemí chovů jsme uspořádali i pro Sdružení přátel zoo, dva velmi intenzivní půldny jsme věnovali externím průvodcům zoo s podrobným výkladem našich záměrů a s prohlídkou všech chovatelských prostor.
Zoologická zahrada leží v unikátním přírodním rámci a hostí na svém území velmi vzácné živočichy. Jsme rádi v v roce 2006 se naplno rozběhl projekt in situ na výzkum a ochranu místní populace užovky podplamaté (Natrix tessellata). Ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny jsme si stanovili hlavní cíle a metody tohoto výzkumu. Výsledkem první etapy byla publikace Středoškolské odborné činnosti s názvem „Základní průzkum populace užovky podplamaté (Natrix tessellata) v Praze Troji“ autora Mikuláše Velenského. Práce zvítězila v krajském kole SOČ a v celostátním měřítku se umístila na 4 místě. Důležitější je ovšem suma poznatků, kterou jsme dosud získali pomocí šetrné metody individuálního poznávání jedinců a mnoha set hodin terénní práce. Další částí projektu bude telemetrické sledování vybraných jedinců. Výsledkem projektu budou konkrétní návrhy ochrany populace na letních i zimních stanovištích a na přesunu mezi nimi.
Novou oblastí výzkumu a ochrany místních živočichů je lokální batrachofauna. Niva řeky Vltavy je velmi významné stanoviště i migrační trasa pro minimálně 5 druhů žab. Zoologická zahrada se při vybudování Vodního světa snažila vytvořit příznivé podmínky k životu i k rozmnožování těchto ohrožených (v našem i celosvětovém měřítku) živočichů a bude nezbytné velmi bedlivě sledovat, jak tyto podmínky využívají, a co je možné pro prosperitu jejich populací udělat. Velmi nadějně vypadá projekt revitalizace starého mlýnského náhonu pod výběhy horských koz, který by se rovněž měl v blízké budoucnosti stát důležitým stanovištěm obojživelníků.
Další články v sekci ... Výroční zpráva 2006
- Ekonomická zpráva
- Chovatelství - přehledy
- Chovatelství - ptáci
- Chovatelství - savci (kromě kopytníků)
- Chovatelství - savci (kopytníci)
- Chovatelství - koně Převalského
- Chovatelství - veterinární zpráva
- Chovatelství - CITES centrum
- Chovatelství - projekty in-situ
- Veřejnost
- Management
- Provoz a údržba
- Stavební činnost
- Zaměstnanci
