Stavební činnost
STAVEBNÍ ČINNOST
V roce2005 nadále pokračovala obnova zoologické zahrady po povodních v roce 2002. kromě toho probíhaly i některé další akce v horní části areálu – rekonstrukce a dokončování nových expozic i práce na technickém a chovatelském zázemí zoo.
1. Významné stavební akce
Vodní svět a opičí ostrovy
Projekt Vodního světa postupně roste v dolní části zoo v souladu s aktualizovaným Generelem rozvoje a výstavby Zoo Praha, který vznikl po povodni 2002. Projekt počítá s takovým pojetím celého území, které podpoří přírodní ráz krajiny a zároveň nebude vyžadovat stavbu složitých a náročných ubikací či expozic.
Druhové složení zastoupených živočichů je voleno tak, aby se jednalo buď o druhy na vodu přímo vázané, nebo naopak o takové, pro které je voda přirozenou bariérou. Do první skupiny patří ptáci (plameňáci, pelikáni, vrubozobí) a savci (tapíři, kapybary, sitatungy). Druhá skupina je zastoupena opicemi (lemuři, chápani, guerézy a další), pro které zde budou vybudovány ostrovy a jejichž expozice budou sloužit v této části zoo převážně jako sezonní.´
Území Vodního světa o opičích ostrovů je ohraničeno stávajícím pavilonem velkých savců na severu, komunikací vedoucí od tučňáků na východě a bývalým prostorem dětské kontaktní zoo. Na západní straně navazuje na Vodní svět pavilon Sečuán a restaurace Gaston s dětským areálem, na východě pak rekonstruovaná expozice tučňáků a nové voliéry dravců. V jednotlivých expozicích dominují vodní plochy o celkové rozloze 3000 m2. Dno tvoří položená nepropustná fólie, zakotvená na březích zeminou a kameny. Břehové porosty vytvářejí přirozený mokřadní biotop, v němž nacházejí útočiště i drobní volně žijící živočichové. Ubikace pro zvířata jsou řešeny jako jednoduché stavby maskované přírodními materiály. Prosklené stěny umožňují pohled do interiéru i v zimním období. Výběhy sitatung a tapírů jsou oploceny tak, aby v pohledově exponovaných částech vznikal dojem bezbariérového kontaktu se zvířaty. U expozice gueréz a chápanů nahrazuje oplocení vodní plocha.
Součástí návštěvnického prostoru je také odpočinkové místo s občerstvením „Bažina“ a několik cest s vyhlídkami. Ty jsou řešeny jako hatě a doplněné pergolou a zavěšeným mostem, to vše ze dřeva a dalších přírodních materiálů.
Expoziční celek Vodní svět a opičí ostrovy projektoval zčásti ateliér AND, zčásti tým pracovníků Zoo Praha pod vedením dr. P. Fejka. Na výtvarném řešení se podíleli ak. mal. R. Hudziec a ak. mal. K. Krejča.
Projekt byl v roce 2005 dokončen a pro veřejnost byla expozice zpřístupněna ve dvou etapách. Nejprve to byl ostrov lemurů (7. 8. 2005) a poté zbývající část areálu (14. 8. 2005).
Výběh tučňáků
Otevřením rekonstruovaného výběhu tučňáků se završuje rekonstrukce celého vnitřního i venkovního prostoru určeného pro tučňáky Humboldtovy. Nový výběh je řešen jako část skalnatého jihoamerického pobřeží. Celková plocha činí 560 m2, z toho vlastní souš zabírá 394 m2. Souš je tvořena z 45% oblázkovou pláží, po obvodu a částečně i ve výběhu jsou použity čedičové kameny, zbytek pak tvoří travnaté porosty a nízké rostliny na skalách. Ve výběhu se nacházejí dva bazény. Hlavní má hloubku od 30 cm do 1,5 m a celkovou plochu hladiny 130 m2. Návštěvníci mohou tučňáky pozorovat přes skleněnou stěnu dlouhou celkem 15 m, která je tvořena tabulemi bezpečnostního skla o tloušťce 3 cm, ukotveného v nerezových sloupcích. Malý bazének má plochu 36 m2 a hloubku do 65 cm. V bazénech je používána užitková voda z vrtů na území zoo, mikroklima výběhu zlepšuje i mlžení pomocí několika trysek.
Projektantem výběhu je ateliér Archax (ak. arch. Axmannová), zhotovitelem společnost Hochtief a. s. Zasklení prováděla firma Alfa-glass, autorem výtvarného řešení a uměleckých kamenických prací je PhDr. J. Špoula.
Výběh byl pro veřejnost otevřen 9. 7. 2005.
Příroda kolem nás
Areál pražské zoo zhrnuje přírodovědně velmi cenná stanoviště a svou členitostí poskytuje možnost vytvoření názorných příkladů šetrného vztahu ke krajině. Proto se pražská zoo rozhodla realizovat projekt nazvaný „Příroda kolem nás“, který je rovněž podporován Ministerstvem životního prostředí ČR. Jako první etapa projektu byla v letech 2003 a 2004 vybudována expozice „Naše příroda“ v horní části areálu zoo, která se zaměřila na handicapované živočichy a na poznávání různých našich savců a ptáků podle pobytových stop. V loňském roce následovala další část projektu, tentokrát v dolní části zoo, v těsném sousedství Dětské zoo.
Jako další část projektu Příroda kolem nás vznikla soustava expozic v blízkosti Dětské zoo, tvořená dvěma voliérami, rybníkem a potokem. Obě voliéry jsou průchozí a mají tvar nepravidelného polygonu. Nosná konstrukce je tvořena dřevěnými sloupy založenými do betonových patek a zavětrovanými ocelovými lany. Plášť pak tvoří nekorodující ocelové bodované pletivo. Každá voliéra má dvě části. Větší navazuje na dřevěný zastřešený chodník pro návštěvníky, kteří jsou od vlastního prostoru pro zvířata odděleni jen zábradlím. Druhá část má podobu menší voliéry, do které mohou návštěvníci nahlížet z vnější strany.
Východní voliéra je zaměřená na biotop suché louky. Má půdorys o ploše asi 115 m2. V přední části průchozí části jsou vytvořené 2 samostatné expozice – jedna pro ježka, druhá pro užovku hladkou. K 9. 7. 2005 zde byly umístěny tyto druhy ptáků: křepelka polní, zvonek zelený, kos černý, stehlík obecný, čečetka zimní, konopka obecná, strnad rákosní, strnad obecný, drozd kvíčala. V menší samostatné voliéře jsou umístěny 3 sovy pálené.
Západní voliéra seznamuje s prostředím opadavého lesa. Má plochu asi 200 m2. Je doplněna expozicí mravenců (umělé mraveniště má vlastní kupu viditelnou z vnější cesty a průřez nadzemní částí s chodbičkami a komůrkami, který je viditelný z návštěvnické chodby). Kromě toho je v přední části průchozí voliéry vybudována ohrazená expozice pro zástupce našich obojživelníků a plazů. K 9. 7. 2005 obývaly voliéru tyto druhy živočichů: čolek obecný, čolek velký, kuňka obecná, ropucha obecná, ropucha zelená, skokan hnědý, skokan zelený, skokan krátkonohý, skokan štíhlý, ještěrka obecná, ještěrka živorodá, slepýš křehký, dlask tlustozobý, čížek lesní, hýl obecný, holub doupňák, sýkora koňadra, pěnkava jikavec. V samostatné menší voliéře se nacházejí sojky obecné a straky obecné. Mraveniště je osazeno mravencem dřevokazem.
Autory koncepčního řešení voliér jsou V. Fyman a Zoo Praha, výtvarné řešení navrhli ak. mal. R. Hudziec a ak. mal. K. Krejča. Stavbu realizovala firma Vodnář, zahradnické úpravy firma M. Švejkovského a Zoo Praha. Voliéry byly otevřeny 9. 7. 2005.
Expozice tygrů ussurijských
Expozice je umístěná v severozápadní části zoo. Prošla celkovou rekonstrukcí, která se dotkla především vzhledu venkovního výběhu. Místo původních celokovových mříží vznikl nový lehčí plot z pletiva napnutého na ocelových sloupcích a přerušený dvěma prosklenými vyhlídkami. Nejnápadnější změna nastala v novém pojetí vodních ploch ve výběhu. Kromě kaskád vytvořených 3–4 propojenými nádržemi vznikl prostorný bazén v těsné návaznosti na jednu z vyhlídek. Voda cirkuluje v nuceném oběhu, břehy nádrží jsou vytvořeny z kamenů. Výběh má tvar obdélníka o rozměrech 21x16 m, na straně u návštěvnické cesty vybíhá hranice výběhu směrem ven do lomeného oblouku s vyhlídkami. Expozičně je výběh pojat jako výseč z biotopu světlého opadavého lesa s jednotlivými stromy a poměrně bohatým podrostem, který by poskytl zvířatům dostatečný pocit soukromí, aniž byla zcela skrytá. Kromě přirozené výsadby je expozice doplněna odpočívacími palandami a zastíněním.
Expozici projektoval ateliér AND, zhotovitelem je společnost TGS. Stavba byla zahájena v září 2004 a dokončena v květnu 2005. Otevření expozice se konalo 23. 7. 2005.
Expozice levhartů mandžuských
Nová expozice pro levharty mandžuské vznikla v severozápadní části zoo, v sousedství expozice tygrů ussurijských. Je tvořena ubikací, expoziční voliérou a chovatelským zázemím.
Levharti výborně šplhají a skáčou, a tak nelze jejich venkovní výběh řešit jako otevřený. Proto má podobu prostorné voliéry, jejíž oplocení je tvořené kovovými sloupky a pletivem potaženým plastem, svrchu je voliéra uzavřená polypropylenovou sítí napnutou na lanech. Návštěvníci však nejsou rušeni pohledem přes pletivo, protože voliéra je po obvodu doplněná prosklenou vyhlídkou podobně, jako je tomu u gepardů nebo sousedních tygrů. Na rozdíl od tygrů nevyžadují levharti tak velkou plochu výběhu, protože dávají přednost šplhání před chůzí. Půdorys expoziční voliéry je zhruba obdélníkový, o rozměrech 11,2x17,8 m. Výška vlastního oplocení dosahuje 5,5 m. Expoziční voliéra bude obsazena buď samotným samcem, nebo párem nebo samicí s mládětem, podle momentálního stavu chovu levhartů. Součástí voliéry jsou i vodní plochy. Celkem zde jsou vybudovány 4 nádrže vzájemně propojené přepady. Voda cirkuluje a vytváří kaskádu o celkové výšce kolem 2 m. Břehy jsou vyskládány z kamenů a doplněny výsadbou. Další výsadba po obvodu postupně pohledově skryje pletivo.
Expozici projektoval ateliér AND, zhotovitelem je společnost TGS.Stavba byla zahájena v září 2004 a dokončena v květnu 2005. Otevření expozice se konalo 23. 7. 2005.
Venkovní voliéra pavilonu Indonéská džungle
Venkovní výběh pro orangutany a gibony lary je řešen jako voliéra, protože se jedná o zvířata, která skvěle šplhají a skáčou a z prostorových důvodů není možné výběh ohraničit vodou. Návštěvníci pozorují zvířata přes skleněné výkladce opatřené bezpečnostním sklem.
Konstrukčně je voliéra řešena jako soustava lomených opěrných zdí ze železobetonu. Pohledové části konstrukce i průchodů pro zvířata jsou povrchově ošetřeny probarvenou omítkou a doplněny vkládanými přírodními prvky, jako jsou kameny, větve, kmeny apod. Nad stěnami je voliéra uzavřena nerezovou sítí, zavěšenou v ploše výběhu na třech ocelových nosnících a ukotvenou po obvodě ke stěnám. Vnitřní plocha voliéry činí 350 m2, celkový objem prostoru, který mají zvířata k dispozici, dosahuje 1800 m3. Interiér voliéry je vybaven potokem, mnoha poleznými prvky, odpočívadly a automatickými pítkem. Zvířata mají neomezený přístup ke sklům vyhlídek. Návštěvníci procházejí zvláštním koridorem, který je členěn na otevřenou a několik krytých částí.
Projekt zpracoval architektonický ateliér AND, dodavatelem stavebních konstrukcí je Skanska CZ, a. s., dodavatelem sítí a nosných konstrukcí ing. K. Ohnesorg. Investorem stavby je odbor městského investora MHMP. Výtvarné řešení koridoru pro návštěvníky a interiéru výběhu vytvořily akad. mal. Milada Coufalová a akad. mal. Helena Drhlíková. Voliéry byla otevřena 16. 7. 2005.
Návštěvnické terasy
V roce 2004 byly v dolní části areálu zrekonstruovány po povodni 2 sousedící objekty – objekt restaurace a pavilon Sečuán. Prostor mezi nimi se stal jednou z nejfrekventovanějších křižovatek návštěvnických cest v areálu zoo, a proto jsme se rozhodli využití této dosud zanedbané asfaltové plochy změnit na rozsáhlé odpočinkové zázemí pro návštěvníky, přímo související s gastronomickými službami i s expozicemi v okolí. Akce obnášela vybudování velkých teras umožňujících rozšíření gastronomického servisu, obchůdku se suvenýry, dále vodní plochy s herními prvky pro děti, zahradnické úpravy, úpravy komunikací a dalších odpočinkových míst. V roce 2006 dokončíme realizaci zázemí pro potřeby skladování a provozu restaurace , které vyplynuly z požadavku hygienické stanice hl.m.Prahy – pobočky střed.
Nová expozice pro asijské dikobrazy srstnatonosé je umístěna před pavilonem Sečuán a navazuje i na výtvarně řešené terasy. Byla vybudována v období od října 2004 do července 2005 a autory výtvarného řešení i vlastní stavby je sdružení výtvarníků KVADRA. Expozice je tvořena otevřeným výběhem a ubikací. Výběh má podklad z kovové sítě, která brání v podhrabání, protože dikobrazi jsou norová zvířata. Na ohrazení výběhu je použit přírodní kámen z lomu v Klecanech a dosahuje výšky kolem 1 m. Součástí výběhu jsou i dvě jezírka, spojená přepady, v nichž voda cirkuluje nuceným oběhem. Jsou spojená s potokem, který opouští expozici dikobrazů v jižní části, vede přes cestu a napojuje se na vodní plochu u terasy restaurace.
Expozice sobů a losů
V severozápadní části areálu zoo již před čtyřmi lety vznikla expozice, nazvaná Severský les. Protože se jedná o mikroklimaticky chladnou oblast, je zde taková expozice více než na místě. V prostoru, který vznikl spojením dřívějších úzkých a strmých výběhů pro jeleny, našli domov jeleni wapiti, mufloni a prasata divoká. Vybudovali jsme zde dvě ubikace a vyvýšenou dřevěnou lávku pro návštěvníky. Logickým pokračováním této severské expozice jsou nové ubikace a výběhy pro další severské kopytníky. Jedna je určena sobům, druhá losům.
V obou případech jsou ubikace řešeny pomocí trámové tesařské konstrukce, Vnitřní i venkovní povrch staveb je opatřen prkenným pláštěm a stěny (stejně jako strop) jsou vyplněny souvrstvím s parotěsnou zábranou, tepelnou izolací a pojistnou vodotěsnou izolací. Obě stavby mají klasickou sedlovou střechu s plechovou krytinou.
Vnitřní prostor ubikací je řešen univerzálně. Dřevěné příčky jsou opatřeny posuvnými dveřmi, jimiž lze oddělovat či spojovat jednotlivé stáje podle okamžité potřeby. Každá ubikace má vlastní příruční sklad krmiva a přípravnu. Vzhledem k tomu, že zde budeme chovat severská zvířata, jsou objekty bez vytápění s výjimkou odstavných boxů pro samice s mláďaty nebo nemocná zvířata. V těch je možné přitápět pomocí stropních sálavých panelů. Ubikace sobů má půdorys o rozměrech 13x8 m. Ubikace sobů má půdorys o rozměrech 11x8,5 m.
Ke každé ubikaci přiléhají odstavné dvorky, které jsou skryté zrakům návštěvníků, a expoziční výběh. Ten je od cesty oddělen suchým příkopem, aby umožnil bezbariérový pohled na zvířata.
Projektantem expozic je ing. J. Opat, zhotoviteli Arrbo a Regis Praha s. r. o., sadové úpravy provedl J. Švejkovský a Zoo Praha. Expozice byly otevřeny 4. 12. 2005.
Dětská zoo
Na jižním okraji areálu zoo vyrostla nová expozice nazvaná Dětská zoo. Navazuje na dosavadní dětský areál a umožňuje dětem bezprostřední kontakt s domácími zvířaty. K některým z nich je možné vejít přímo do jejich ohrad, všechna zvířátka lze nakrmit speciálními granulemi připravenými v několika automatech.
Autorům koncepce dětské zoo se podařilo vytvořit v údolní nivě Vltavy přívětivou zemědělskou krajinu, odpovídající přírodním poměrům střední Evropy. Její součástí je mírně zvlněná pahorkatina, doplněná nížinou s lužním lesem, potokem a rybníkem. Ústředním bodem je tu venkovský statek s dvěma samostatnými budovami, vnitřními stájemi a venkovními výběhy. Součástí statku je i klasický holubník. Za statkem se terén zvedá v okolí pramene potoka, který protéká kolem a napájí rybník s břehovými porosty, v němž mohou návštěvníci pozorovat roční proměny ekosystému stojatých vod. Statek je osídlen mnoha plemeny domácích zvířat, evropských i exotických. Na jižním okraji dětské zoo se nachází soustava úlů, které jsou řešeny tak, aby včely mohly vyletovat směrem na jih (a zároveň ven z areálu). K návštěvníkům jsou úly otočeny nepravými česny a nabízí se zde možnost nahlédnout přímo do života včel.
Autory koncepce a výtvarného řešení jsou ak. mal. Roman Hudziec a ak. mal. Kryštof Krejča, zhotovitelem společnost Vodnář. Areál byl otevřen 2. 4. 2005.
2. Další stavební akce
Rekonstrukce inženýrských sítí
V roce 2005 jsme pokračovali v realizaci rekonstrukcí dalších částí inženýrských sítí, zejména v souvislosti s přesunem a centralizací technického zázemí do horní části zoo a se změnou expozičního konceptu rozsáhlých území v dolní části areálu.
Technické zázemí
V roce 2005 byla plánována realizace II.etapy opravy technického zázemí, zničeného povodněmi. Prodloužení termínů veřejnoprávního projednání a výběru zhotovitele dle zákona o zadávání veřejných zakázek způsobil, že v roce 2005 byla akce realizována zčásti.
Rekonstrukce napájení jižní části zoo
Jedná se o nové řešení napájení a rozvodů elektrické energie v dolní části zoo, včetně přemístění souvisejících technických zařízení (trafostanic a rozvoden). Tím bude v případě další povodně minimalizován vliv na provoz zoo i případné škody. V roce 2004 byla akce z větší části realizována, v r. 2005 bude dokončena.
Člunozobci
V roce 2004 se Zoo Praha podařilo získat mimořádně vzácné člunozobce africké. Rozhodli jsme se pro ně upravit letitý a po povodni pouze do provozuschopného stavu opravený objekt pro plameňáky. Stávající expozici pro plameňáky upravíme a vybudujeme nový expoziční objekt .Akce byla zahájena v roce 2005 a kompletně bude dokončena v roce 2006, včetně venkovních úprav.
Opěrná zeď a schodiště
Výstavbou pavilonu Indonéská džungle došlo v území mezi pavilonem a expozicí ledních medvědů k výraznému terénnímu zlomu bez dořešení dalších areálových návazností. Akce spočívala ve vyřešení tohoto zlomu zbudováním opěrných konstrukcí k zabezpečení svahu, schodiště a cesty pro návštěvníky, herních prvků pro děti a vyhlídek a dalších návazností na vnější expozice pavilonu Indonéská džungle. Akce byla v roce 2005 dokončena.
Optické sítě
V roce 2005 jsme propojili relevantní místa v areálu PC sítí optických kabelů k zajištění kvalitní komunikace provozní / např. při zabezpečení objektů ) i ke informačního servisu pro návštěvníky. Akce je plně hrazena z IF ZOO Praha.
3. Akce plánované pro rok 2006
- Chovatelské zázemí „Stáj B – příprava akce
- Kuní stezka – příprava akce
- Jižní Amerika – projekční příprava
- CITES centrum – další příprava akce
- Občerstvení a WC – V roce 2005 jsme plánovali zpracování projektu, ale příprava se opozdila a tak nebyly v roce 2005 čerpány žádné prostředky. Předpokládáme, že akci projekčně i realizačně provedeme v roce 2006.
- Expozice hyen čabrakových – příprava akce
- Voliéra dravců – realizace opravy
Pavilon hrochů
Jedná se o akci vyvolanou povodní 2002. Stávající pavilon slonů a hrochů, zásadně poničený povodní a přinášející největší problémy s evakuací zvířat, bude vyprojektován na jiném, bezpečném místě v horní části areálu. V roce 2005 jsme připravili podmiňující investice - jejich veřejnoprávní projednání a projekty. Týkalo se to především objektů , které jsou podmíněné podmínkami ze strany orgánů státní správy a samosprávy MČ Troja - vnitroareálová komunikace, inženýrské sítě atd.. Realizace vlastní stavby pavilonu je předmětem plánu následujících let. V současné době je aktuální varianta, že přímým investorem nebude zoo, ale OMI MHMP.
Pavilon slonů
Jedná se o akci vyvolanou povodní 2002. Stávající pavilon slonů a hrochů, zásadně poničený povodní a přinášející největší problémy s evakuací zvířat, bude vyprojektován na jiném, bezpečném místě v horní části areálu. V roce 2005 jsme připravili projekty podmiňujících investic, zejména komunikací a inženýrských sítí. Realizace vlastní stavby pavilonu je předmětem plánu následujících let. V současné době je aktuální varianta, že přímým investorem nebude zoo, ale OMI MHMP.
Ing. Ludmila Průdková, investiční náměstkyně
