Hlavní stránka / Vše o zoo / Výroční zprávy / Výroční zpráva 2004 / Chovatelství - Savci (kromě kopytníků)

Chovatelství - Savci (kromě kopytníků)

V roce 2004 se na chovatelském oddělení II. výrazně projevilo otevření mnoha nových expozic. V měřítkách jiných zoo by i ty menší byly událostí, v měřítkách současného tempa a rekonstrukcí v pražské zoo však byly zastíněny událostí číslo jedna – listopadovým otevřením pavilonu Indonéská džungle.

Většina savců umístěných v tomto pavilonu byla již řadu let v provizorních podmínkách naší zoo, v deponacích v blízkých zahradách nebo byl jejich odchod napevno smluven s kolegy ze zahraničních zoologických zahrad. Pouze menší část druhů jsme získávali těsně před otevřením pavilonu. Savčí expozice pavilonu lze rozdělit na dvě skupiny: expozice denních primátů na ostrovech a expozice malých nočních druhů savců. Pavilon jsme osídlili celkem čtyřmi druhy denních primátů. Rodina orangutanů sumaterských (Pongo pygmaeus abelii) ještě pamatuje starý pavilon opic: chovný pár Kama a Upita opouštěl tento pavilon v září 1999. Upita tehdy byla v ranném stupni březosti. Během pětileté deponace v Hodoníně a ve Dvoře Králové n. L. pár odchoval dvě mláďata – samce Pagiho a Filipa. Celá rodina nyní žije ve společné expozici s mladým párem gibonů larů (Hylobates lar); samec je potomkem našeho původního páru, deponovaného nyní v Plzni, samice pochází ze zoo v Cottswoldu v Anglii. Další skupinou primátů je kvarteto hulmanů jávských (Trachypithecus auratus), v zoologické zahradě v Praze chovaných poprvé. Byli dovezeni z holandských zoo v Rotterdamu a Appenheulu. Největší skupinou je 12 makaků vepřích (Macaca nemestrina) z rušené zoo v rakouském Ganserndorfu. Denní expozice dále oživuje pár vyder malých (Aonyx cinereus), které žijí ve společném prostoru s hulmany jávskými, a tany severní (Tupaia berlangeri).

Noční sekci tvoří sedm vitrín, které jsme osadili druhy z různých oblastí jihovýchodní Asie, indonéské části Nové Guineje a přilehlé části Austrálie. V budoucnosti by měly být některé z nich nahrazeny indonéskou faunou, což se týká zejména kusu liščího (Trichosurus vulpecula) a loriho štíhlého (Loris tardigradus). Naopak trvalé místo zde mají vakoveverky létavé (Petaurus breviceps), kuskusové pozemní (Strigocuscus gymnotis), ovíječ pruhovaný (Arctogalidia trivirgata – poprvé v pražské zoo), kaloň pobřežní (Pteropus hypomelanus) – vesměs druhy s výskytem v Indonésii. Lori štíhlé by měl v příštím roce nahradit pár outloňů jávských (Nycticebus javanicus), který v období osazování pavilonu odchovával mládě a nebylo možné rodinu stěhovat. Naopak dva neindonéské druhy zde zřejmě budou umístěny trvale, a to kaloni egyptští (Roussetus aegyptiacus – od Afriky po Pákistán) a klokánci králíkovití (Bettongia penicillata – Austrálie). Blízcí příbuzní obou těchto druhů se vyskytují v Indonésii, jejich chov však z řady důvodů není proveditelný. Proto jsou „alternováni“ v pavilonu podobnými druhy z jiných oblastí. Celý pavilon je koncipován jako ukázka prostředí tropického deštného lesa a 14 druhů savců zde tvoří pouze část vystavovaných druhů – celkem je v pavilonu chováno okolo 60 druhů živočichů.

Další výraznou novou stavbou chovatelského úseku II. bylo znovuotevření rekonstruovaného pavilonu malých živočichů (nově Afrika zblízka). Zvolili jsme zoogeografickou koncepci a novým tématem této stavby se stali menší zástupci různých afrických biotopů. Pavilon ukazuje zejména malé a skrytě žijící formy, opět z různých skupin živočichů, téměř 70 různých druhů. Savci jsou reprezentováni více než 20 druhy, s osazením některých expozic dalšími druhy počítáme až v roce 2005. Principielně můžeme expozice savců rozdělit na vnitřní expozici malých druhů (zejména hlodavců), noční expozici a expozici velkých druhů, která zasahuje do výběhů mimo pavilon. Celý pavilon dostal na konci roku i rozsáhlé nové zázemí, kde jsou chovány i další jedinci a druhy, které podle potřeby střídají zvířata v expozici. Předpokládáme, že v zázemí bude probíhat většina odchovů hlodavců. Z dočasných deponací, respektive zázemních chovů, se do pavilonu vrátili medojed (Mellivora capensis), veverka kapská (Xerus inauris), fenek (Fennecus zerda), lemur tmavý černý (Eulemur macaco macaco), bércoun jihoafrický (Macroscelides proboscideus), mangusta liščí (Cynictis penicillata), komba ušatá (Galago senegalensis), maki trpasličí (Microcebus murinus). Dovozem z Afriky jsme získali noháče africké (Pedetes capensis), dikobrazy jihoafrické (Hystrix africaeaustralis), damany skalní (Procavia capensis) a mangusty trpasličí (Helogale parvula). I chov mangust liščích a veverek kapských byl osvěžen importem nových zvířat. Zvířaty ze zoologické zahrady v Plzni jsme obnovili chov psa ušatého (Otocyon megalotis) a bodlína Telfairova (Echinops telfairi). Zejména jsme však z Plzně získali 12 druhů afrických hlodavců – pískomily hedvábné (Meriones crassus), p. křečkovité (kyjochvosty, Pachyuromys duprasi), p. Shawovy (Meriones shawii), p. štětkaté (Gerbillus dasyurus), p. veverkoocasé (Sekeetamys calurus), bodlinatky tmavé (Acomys c. cahirinus), bodlinatky rezavé (Acomys russatus), myši páskované (Lemniscomys striatus), myši zebrované (L. barbarus), myši čtyřpruhé (Rhabdomys pumulio), myši nilské (Arvicanthis niloticus) a plchy savanové (Graphiurus parvus). V roce 2005 ještě plánujeme expozici doplnit o stromové veverky bušové a podzemní hlodavce čeledi Bathyergidae. Že zařízení má velký chovatelský potenciál, ukázal hned první rok jeho existence. V noční expozici jsme odchovali komby ušaté a maki trpasličí. Dikobrazi jihoafričtí odchovali dvě mláďata – první odchov v České republice (bohužel přesným určením v závěru roku jsme zjistili, že importovaná zvířata pocházejí z hybridní zóny dikobraza jihoafrického a obecného a bude nezbytné část z nich vyměnit za nehybridní jedince). Samice veverky kapské odchovávala mládě až do věku tří týdnů, kdy bylo zabito škodnou. Hlavně však došlo k odchovu dvojčat medojedů – jedná se teprve o šestý dokumentovaný odchov na světě. Samice se rozmnožovala již během deponace ve Dvoře Králové n. L., mláďata se však nepodařilo odchovat; jedno pravděpodobně zabil samec, druhé uhynulo ve věku dvou měsíců. Proto jsme po páření pečlivě pár sledovali a před předpokládaným porodem samici oddělili. Narodila se dvojčata, samec a samice. Přestože byla narozená samice velikostně slabší, podařilo se (i díky intervencím chovatelek) odchovat obě mláďata.

V medvědinci pokračoval odchov v prosinci 2003 narozeného mláděte medvěda ledního (Thalarctos maritimus). Mládě, které se podařilo odchovat přirozeně, je teprve sedmým medvědem ledním odchovaným v historii pražské zoo. V přilehlém areálu amerických šelem jsme se v roce 2004 pokusili o obnovu chovu psů pralesních (Speothos venaticus) a fretů kočičích (Bassaricus astutus). Nový samec psa pralesního z Mulhouse se pokoušel s naší samicí o páření, ta je však již zřejmě příliš stará pro reprodukci. Samce freta kočičího jsme vyměnili se zoologickou zahradou v Arnhemu. Nový samec však bohužel uhynul a tak uvažujeme o zrušení chovu tohoto druhu. Vzhledem ke stáří páru jaguarundi (Herpailurus yagouarondi) jsme hledali jinou možnost, jak využít v budoucnu expozici tohoto druhu. Nakonec jsme i díky shodě náhod místo nových jaguarundi pro tuto expozici zakoupili mladý pár jihoamerických kun tayr (hyrare, Eira barbara).

Na rajonech šelem v horní části zoo se nám podařil export řady odchovaných mláďat z předchozích let, což nám uvolňuje možnosti pro rozmnožování v roce 2005. Osm mladých vlků eurasijských (Canis lupus lupus) odchovaných v letech 2002–2004 jsme vyvezli do rozsáhlého „Vlčího centra“ v Savojských Alpách; přesto jsme museli vrh mláďat vlků redukovat z 9 na jediné mládě. Dva samce hyen čabrakových (Hyena brunnea) jsme odvezli do zoo La Fleche. Na konci roku uhynul starý chovný samec hyeny, zoo Kronberg nám však nabídla výměnou za jednoho z našich mladých samců jejich samce importovaného z Afriky. To by nám umožnilo připouštění obou našich samic. Také všechna odchovaná mláďata nosálů červených (Nasua nasua) jsme odeslali na různé destinace, přesto jsme (a nadále budeme) reprodukci regulovali antikoncepcí některých samic. Očekávané problémy nám přineslo rozmnožování gepardů (Acinonyx jubatus). Mladý pár, deponovaný z Ústí n. L., resp. ze Dvora Králové n. L., měl problémy s životaschopností koťat a odchovem již ve Dvoře Králové (jediné mládě zde bylo odchováno uměle, první vrh byl porozen císařským řezem, druhý vrh obsahoval pouze jedno mrtvé mládě). Jediné mládě, které přežilo v našem chovu v roce 2004, jsme nakonec vzhledem k úbytku tvorby mléka samice museli odebrat na umělý odchov. Ten probíhal relativně úspěšně až do věku 11 týdnů, kdy mládě uhynulo v důsledku vrozené srdeční vady a bakteriální infekce. Chovná samice manula (Otocolobus manul), která v závěru roku 2003 prodělala těžkou operaci trávicího traktu, se do března 2004 dostala do takové kondice, že bylo možné opět ji připouštět. Porodila dvojčata, která pečlivě odchovávala. Mláďata však stejně jako předchozí vrh v září onemocněla a infekci na rozdíl od předešlého roku podlehla. Jedná se o celoevropský problém, úmrtnost mláďat v roce 2003 dosáhla v Evropě 80%!

Podařil se loňský záměr na osvěžení chovu klokanů rudých (Macropus rufus). Mladý samec z Emmenu s australským původem zcela nahradil původního chovného samce, na konci sezony měla tři ze čtyř samic mláďata. Naproti tomu samec klokana parma (Macropus parma) je zřejmě neplodný a bude vystřídán novým samcem v roce 2005. Staronovým druhem v horní části zoo jsou urzoni kanadští (Erethizon dorsatum). Jeden ze dvou dovezených párů se okamžitě rozmnožoval v neobvyklém letním termínu.

Ve spodní části zoo také proběhlo otevření dvou nových, respektive rekonstruovaných expozic. Nová průchozí expozice primátů u hlavního vchodu byla osazena skupinou 10 kotulů veverovitých (Simiri sciureus). Záměr se však nepodařil a zvířata z expozice unikla. Pouze čtyři samice přežily a expozice byla dočasně uzavřena. V závěru roku začala přestavba oplocení, nově zde budou umístěni samci lemurů kata (Lemur catta).

Částečně zrekonstruovaný pavilon kočkovitých šelem byl otevřen veřejnosti o prázdninách. Rekonstrukcí prošly vnitřní prostory, v roce 2005 by mělo dojít k přestavbě klecí na východní straně pavilonu. Vedle pavilonu jsme otevřeli nový rozsáhlý výběh gepardů. Zároveň v horní části zoo vyrůstá nový areál pro levharty mandžuské a tygry ussurijské. Zvířata v pavilonu kočkovitých šelem tak v roce 2004 představovala směs definitivních obyvatel s čekateli na umístění v nových expozicích. Po pěti letech jednání jsme dovezli mladé nehybridní lvy indické (Panthera leo goojratensis) – samce z Lodže a samici z Cottswoldu. Zahájili jsme generační obměnu u tygrů dovozem samice tygra ussurijského (Panthera tigris altaica) z Calgary (tato genetická linie je v Evropě řídce zastoupena, otec tygřice pochází z přírody). Pro našeho staršího samce tygra sumaterského (Panthera tigris sumatra) jsme dovezli věkově blízkou samici z Wroclavi. Samec však bohužel uhynul v důsledku ruptury střeva ještě před spojením obou zvířat. Budeme se snažit dovézt další mladá zvířata. Zahájili jsme i práci na obnovení chovu levhartů mandžuských (Panthera pardus orientalis). Vrátila se naše chovná nehybridní samice z popovodňové deponace v Zoo Ústí n. L., a to i se svým posledním mládětem (to je v pražské zoo ale pouze v dočasné deponaci). Dovezli jsme hybridního samce z Antwerp jako partnera pro tuto samici. V roce 2005 pak dovezeme mladý pár zvířat z Hodenhagenu, respektive z Olomouce. Z důvodu přetrvávajících zdravotních poměrů samce narozeného u nás v roce 1999 jsme museli provést euthanasii zvířete. Rok 2005 bychom tak měli začít se starým chovným párem, novým mladým potenciálně chovným párem a starou sterilní samicí. Všichni potenciálně chovní levharti by měli být v roce 2005 přestěhováni do nové expozice. V části pavilonu jsme zahájili dlouhodobě plánovanou výměnu velkých koček za menší druhy. Z popovodňové deponace se navrátil pár levhartů obláčkových (Pardofelis nebulosa). Samice krátce po příchodu porodila, o mládě se starala pouze částečně a to čtvrtý den uhynulo. I tak se jedná o nejlepší výsledek u tohoto problematického druhu v EAZA v posledních letech – v ostatních zahradách se rozmnožování zcela zastavilo. Další druhy v pavilonu jsou kočka rybářská (Prionailurus viverrinus) a karakal (Caracal caracal), zatím pouze starší „zkušební“ jedinci.

Na rajonu horských kopytníků se rozmnožovaly oba tradiční druhy – tahr himálajský (Hemitragus jemlahicus) a paovce hřivnatá (Ammotragus lervia), z toho paovce s největším počtem mláďat v posledních letech – celkem 15. Nově se rozmnožovali i makakové magoti (Macaca sylvanus), dvě mláďata byla odchována. Po vylepšení elektrických bariér magoti neutíkali z přírodního výběhu až do dubna. Potom jsme museli bariéry opět upravit a provoz probíhal od června do září opět bez problémů. Nejhorší „útěkáři“ však byli izolováni mimo expozici. Při pokusu o jejich zapojení zpět do skupiny došlo k novým útěkům a navíc se naučily odcházet i dvě staré samice. Skupina byla proto opět rozdělena a její část vypuštěna do výběhu opět až v prosinci. Dokončili jsme zrušení samčí skupiny koz – poslední samci nahurů modrých (Pseudois nayaur) odešli prostřednictvím zoo Liberec do francouzského chovu. Pokračoval společný chov tohoto druhu se zoo Liberec, v Liberci se narodilo opět jedno mládě.

V pavilonu velkých savců jsme zahájili připouštění nového samce slona indického (Elephas maximus) k samicím. Spojení se samicí Shanti bylo bez problémů, samice Praya však byla jeho přítomností stresovaná a spojování bylo problematické. Po opakovaných pokusech se však připouštění podařilo a v závěru roku jsme zaznamenali první pokusy samce o páření se Shanti. Laboratorní vyšetření bohužel prokázala, že Praya dovezená v roce 2003 již necykluje. Novým druhem v pavilonu jsou tapíři jihoameričtí (Tpirus terrestris) – samec z Norimberku a samice z Jihlavy. Venkovní výběh mají společný s kapybarami (Hydrochaeris hydrochaerus), které odchovaly první mládě. Nová samice hrocha obojživelného (Hippopotamus amphibius) z Ostravy, dovezená v roce 2002, také porodila první mládě. Po šarvátce v bazénu mládě uhynulo v důsledku traumatu. Pro budoucnost je nicméně pozitivní, že samice je přes svou malou velikost schopná rozmnožování. Posledním druhem, který se v pavilonu rozmnožoval, byli klokánci králíkovití Bettongia penicillata), kteří zde byli umístěni do dokončení pavilonu Indonéská džungle. Stará nosorožčí stáj jim poskytla dokonalé podmínky, takže se zde poprvé rozmnožili již na konci roku 2003. V roce 2004 však odchov překonal očekávání – chovná samice odchovala tři mláďata.

Velký chovatelský potenciál prokázala další z nových staveb, rekonstruovaný pavilon goril. Kromě mladého tria goril nížinných (Gorilla gorilla gorilla) sem byla umístěna řada dalších druhů zvířat, včetně gibonů a hulmanů dovezených pro pavilon Indonéská džungle. Dosáhli jsme zde několika pozoruhodných výsledků. Po změně metodiky připouštění a úplné změně krmné dávky jsme dosáhli českého prvoodchovu u pásovců štětinatých (Chaetophractus villosus), umístěných v zázemí pavilonu. Také akuči zelení(Myoprocta acouchy), umístění v expozici, se rozmnožovali – jedná se opět o český prvoodchov. Celkem jsme odchovali tři mláďata ve dvou vrzích. Odchovu jsme dosáhli i u kriticky ohrožených outloňů jávských (Nycticebus javanicus). Poprvé se rozmnožoval i pár vari černobílých (Varecia variegata vyriegata), který zde byl umístěn dočasně – tento pár je přitom v zoologické zahradě již dlouhou řadu let, aniž by se rozmnožil. Do expozice k tamarínům žlutorukým (Saguinus midas) a akučiům jsme umístili i lenochody dvouprsté (Chloepus didactylus), po přestavbě pavilonu malých živočichů umístěné v karanténě. Zde i porodili mrtvé mládě – šlo o velmi nečekaný porod, vzhledem k tomu že tito lenochodi se naposledy rozmnožovali před 18 lety a jsou to stará zvířata. Navíc k páření muselo dojít ještě ve starém pavilonu malých živočichů. Největší událostí v pavilonu se však stalo narození mláděte gorily. Událost byla dlouho očekávaná podle známého období páření a pozitivních gravitestů. Dne 13. prosince 2004 se narodila historicky první gorila v českých zoo. Vzhledem k tomu, že všechna zvířata ve skupině vyrostla v dobře fungujících sociálních skupinách, proběhl porod i péče o mládě normálně, ačkoliv je samice Kijivu prvorodička.

Ve spodní části zoologické zahrady probíhalo budování nových expozic „Vodní svět a opičí ostrovy“. Jedná se o komplex výběhů pro různé skupiny živočichů. Pro tyto nové expozice jsme dovezli skupinu gueréz pláštíkových (Colobus guereza) a poprvé v Čechách i řídce chovaný poddruh lemura vari – lemura bělopásého (Varecia variegata subcincta). V rámci budování Vodního světa jsme zrušili expozice koz a ovcí kamerunských. V roce 2005 se tato zvířata spolu s dalšími domácími druhy objeví v nově budované expozici ve spodní části zoo.

Kromě expozičních novinek se druhé chovatelské oddělení dočkalo i několika plnohodnotných nových zázemí. Kromě zmíněného zázemí pro chov drobných savců v budově „statku“ (18 klecí pro poloopice, tany, vačnatce aj. a 30 velkých nádrží na hlodavce a bércouny) se jedná o budovu tzv. stáje C za Africkým domem. Zde byly v roce 2004 chováni savci, pro které dosud nebyly dobudovány nové expozice, jedinci vyřazení z expozičních skupin, zimující druhy atd. (lemuři, makakové, dikobrazi a urzoni, mangusty, manul, samci pásovců, ježury, křeček velký aj.). Kromě těchto dvou univerzálních prostor jsme v roce 2004 vybudovali ještě specializované zázemí pro chov gepardů – nachází se v areálu provozních zázemí Bosna, mimo návštěvnickou část zahrady. Toto zařízení by mělo s expozičním výběhem umožnit oddělování chovných zvířat a nerušený odchov mláďat. Po mnoha letech, kdy stavební vývoj na 2. chovatelském území byl svázán vždy s expoziční částí areálu, jsou to první nová zařízení zcela provozního charakteru

RNDr. Pavel Brandl, kurátor

Zpět na předchozí stránku

Další články v sekci ... Výroční zpráva 2004

Přeskočit menu

Menu

32	1	2	3	4	5	6
7	8	9	10	11	12	13
14	15	16	17	18	19	20
21	22	23	24	25	26	27
28	29	30	31	1	2	3