Na obsah stránky Choose different language

Uplynulý rok byl výjimečným obdobím, protknuly se v něm negativní důsledky povodně s pozitivními přísliby, vyplývajícími ze započetí rozsáhlé výstavby. Celkový chovatelský výsledek je nejnižší za poslední léta. Je však třeba vzít v úvahu, že ke skutečně pozitivním změnám ještě nedošlo, ale byly jen nastartovány a důsledky těchto změn se projeví až v letech příštích.

Odchovy byly úměrné podmínkám po povodni, k úbytku došlo především v šíři odchovaných druhů, nikoliv v úhrnném počtu. Celkem bylo odchováno do samostatnosti 119 mláďat 40 druhů ptáků (loni 122 mláďat u 53 druhů). U pěti druhů jsme cíleně omezovali velikost odchovu zachlazováním vajec, a to kvůli kapacitním podmínkám nebo vzhledem k odmítnutím umělého odchovu (tučňák Humboldtův, pelikán kadeřavý, kolpík bílý, volavčík člunozobý, holub bronzový), u dalších dvou jsme nemohli vytvořit podmínky ke hnízdění (chovný pár orlů bělohlavých zůstal v provizorních podmínkách na karanténě, chovný pár sovic krahujových zase ve velké skupině 11 ptáků společně s mnoha mláďaty z předchozích dvou let). Mimo to u řady dalších druhů ptáků s obnovou stavů vyčkáváme, až je budeme moci dát do optimálních podmínek. Je skutečností, že ještě během roku se vraceli někteří ptáci z deponace vynucené povodní a dodnes jsou někteří významní jedinci mimo Prahu (např. 3 druhy supů v Ostravě nebo samice orla kamčatského ve Dvoře Králové).

Pohyb ptáků během roku směrem ven a do zahrady se proti minulým rokům mírně změnil, především v poměru mezi odešlými a příchozími. Poprvé po letech převážily dovozy nad odchody. Příčina tkví ve snaze obnovit stavy, které po povodni prořídly, a také v potřebě získat přednostně druhy, které budou součástí nových expozic. Celkově se druhová skladba rozrostla o 18  druhů (u 5 se jednalo o návrat z úschovy a obnovu chovu, v 8 případech to byly nové druhy, určené do pavilonů Indonéská džungle a Sečuán, v 5 případech došlo k inovaci druhové skladby). Ubylo celkem 11 druhů (4 vyhynuly, u 4 byl změněn chovatelský záměr a 3 odešly do společného chovu). Z popovodňové úschovy  se vrátil pár turak bělobřichých (Corythaixoides leucogaster), samice bažanta tibetského (Crossoptilon crossoptilon), samice holuba černobronzového (Henicophaps albifrons), pár bažantů lesklých (Lophophorus impeyanus), 2 páry bažantů Edwardsových (Lophura edwardsii), 1 tetřívek obecný (Tetrao tetrix), 7 sov pálených (Tyto alba) a 1 puštík obecný (Strix aluco).

Celkem bylo dovezeno 125 jedinců ptáků, ze zoo odešlo 115 jedinců.

Z hodnocení jsou vyňaty 3 druhy – kur domácí, hrdlička chechtavá a andulka vlnkovaná.

Dosáhli jsme 4 prvoodchovů: hrdlička východní (Streptopelia orientalis), loríček rudobradý (Psittaculirostris edwardsii), papoušík modrobradý (Loriculus vernalis) a loskuták posvátný (Gracula religiosa). Oba odchovy papoušků jsou velmi cenné, u papoušíka (lorikula) modrobradého se jedná zřejmě o český prvoodchov.

U kasuárů přílbových (Casuarius casuarius) se po delší době nesouladu mezi oběma partnery podařilo oba ptáky spojit, snesená vejce se ukázala neoplozená.

V kolonii tučňáků Humboldtových (Spheniscus humboldti) odrostlo z jarního hnízdění 6 mláďat, podzimní hnízdění jsme museli násilně přerušit vzhledem k plánované opravě a přestavbě ubikace. Postižení objektu povodní se však ukázalo větší, než napověděly sondy, a tak se oprava protáhne až do jara příštího roku.

Po zimování v objektu pavilonu goril, kde nebyly dobré podmínky ke hnízdění, poprvé v historii zahnízdily 3 páry pelikánů kadeřavých (Pelecanus crispus), a to venku v otevřeném výběhu, a přirozenou cestou odchovaly 3 mláďata. Je to velký příslib do budoucna, neboť pro pelikány kadeřavé připravujeme zcela novou ubikaci navazující na venkovní výběh. Pelikáni bílí (Pelecanus onocrotalus) se tak přizpůsobiví neukázali, v létě stavbu hnízd jen naznačili a ke snesení vajec ani nedošlo.

Z brodivých ptáků se nedařilo u osvědčeného páru marabu afrických (Leptoptilos crumeniferus) – v náhradním zimovišti se nepodařilo partnery synchronizovat; samice snesla neoplozená vejce. Úspěšně vyhnízdil nelétavý pár čápů černých (Ciconia nigra) na rybníce, jejich 3 mláďata na podzim odlétla do zimoviště. Čápi bílí (Ciconia ciconia) po roční pauze obnovili hnízdění na komíně slonince. Samice si týden po příletu přivedla nového samce, s nímž vychovávala 3 mláďata téměř až do vyvedení. Bohužel krátce před vylétnutím mladých se cosi na komíně přihodilo a důsledkem této nešťastné události bylo jedno mládě zabité a dvě poraněná. Léčba mladých čápů se protáhla do pozdního podzimu, rodiče mezitím odlétli a mláďata zde zůstala, ač dokonale létající, přes zimu. V pavilonu vodních ptáků poprvé zahnízdili čápi simbilové (Ciconia abdimii), ani z jedno ze dvou vajec se však nevylíhlo mládě. Skupina kolpíků bílých (Platalea leucorodia) čeká na dokončovanou rekonstrukci pavilonu Sečuán, kam budou umístěni po postavení nové průchozí voliéry. Podobně je na tom skupina dospívajících ibisů skalních (Geronticus eremita), jejichž nová voliéra, budovaná na výtečně osluněném místě pod skálou, bude v květnu roku 2004 hotová k nastěhování. Z ostatních zástupců řádu brodivých je třeba zmínit 2 mláďata volavčíků člunozobých (Cochlearius c. ridgwayi), která mohou být na delší dobu poslední, když chovná samice uhynula po zlomenině nohy v kloubu. Ve volné kolonii kvakošů nočních (Nycticorax nycticorax) poprvé převažovali migrující jedinci, v 8 hnízdících párech jich bylo celkem 11. Bylo vyvedeno rekordních 30 mláďat, z nichž podle všeho 28 jich úspěšně odlétlo do zimovišť. Jedná se o nejlepší výsledek za celou historii polovolného chovu.

Na  hnízdním výsledku kolonie plameňáků se projevil pozdní návrat do staré ubikace  po povodni. Zahnízdilo méně párů než v letech předchozích, z 9 odchovaných mláďat se jedná o 1 plameňáka kubánského (Phoenicopterus ruber ruber) a 4 plameňáky růžové (Ph. ruber roseus) a 4 plameňáky chilské (Phoenicopterus chilensis). V rámci výstavby „Vodního světa“ v dolní části zoo nyní pro ně dokončujeme nový výběh, kam na jaře 2004 oddělíme celé hejno plameňáků růžových.

Ze skupiny vrubozobých jsme se po letech dočkali přirozeného odchovu bernešek rudokrkých (Branta ruficollis), bohužel ve volných výbězích jeřábů první housata krátce po vylíhnutí mizela, a tak každý z párů odvodil jen po jednom mláděti. Ani ostatní druhy nebyly příliš úspěšné, problémy s umístěním většiny kachen se přenesly až do jara 2003 a mnoho druhů nehnízdilo. Oplozenou snůšku hus kuřích (Cereopsis novaehollandiae) vyplenila liška, a tak je možno považovat za úspěch vyhnízdění a vylétnutí 7 mláďat poláka malého (Aythya nyroca). 

Samici ústřičníka velkého (Haematopus ostralegus) jsme deponovali do společného chovu se Zoo Ohrada. Současné podmínky neumožnily obnovení chovu. Náhradou za tohoto posledního zástupce bahňáků jsme získali jednoho dytíka úhorního (Burhinus oedicnemus) – odchov ze Zoo Plzeň.

U již tradičně úspěšné skupiny dravých ptáků se jen částečně dařilo starému páru orlosupů bradatých (Gypaetus barbatus), a to vlastně jen díky úzké spolupráci se Zoo Liberec. Náš pár poprvé za posledních 18 let neměl vlastní vejce a když v Liberci byla oplozená vejce hned dvě, nechali jsme náš pár rozsedět na podkladku a druhé liberecké mládě mu podložili. Pražský pár znovu osvědčil své pěstounské vlohy a liberecké mládě nyní brázdí vzdušné prostory v Alpách, kam bylo i se svým starším sourozencem vypuštěno. U supů hnědých (Aegypius monachus) nesly dokonce 3 samice, bohužel všechna vejce byla neoplozená. Chovný pár supů mrchožravých (Neophron p. percnopterus) odchoval ze snůšky dvou vajec jedno mládě, druhé vejce odumřelo během inkubace. Na první hnízdní pokus mladšího páru mrchožroutů teprve čekáme. Stavy orlů bělohlavých (Haliaeetus leucocephalus) jsme byli nuceni po povodni snížit, do budoucna si ponecháváme jen jeden pár. Do nové, podstatně větší a světlejší voliéry, bude přemístěn v předjaří 2004.

Ve skupině sov se dařilo jen u puštíků bělavých (Strix uralensis liturata) se 6 mláďaty od jednoho páru. Ostatní páry jsme hnízdit nenechali. U sov pálených (Tyto alba) hnízdil jen jeden pár, který vyvedl jedno mládě, a podobně tomu bylo u sýců rousných (Aegolius funereus), kde však obě mláďata od jediného hnízdícího páru uhynula ještě v budce na mikrobiální sepsi.

Pár lelkounů sovích (Podargus strigoides) zahnízdil opět neúspěšně, jedno vejce ptáci rozbili krátce po snesení, druhé odumřelo během klubání mláděte. K opakované snůšce nedošlo.

V bažantnici byly odchovy úměrné zdecimovaným stavům kurovitých, za zmínku stojí jen 5 kuřat křepelky korunkaté (Rollulus rouloul), 1 bažant malajský (Polyplectron malacense) a 1 tetřívek obecný (Tetrao tetrix). Je pravda, že poslední evakuovaní ptáci se k nám vrátili až koncem roku a že kvůli nejasnému výhledu celé bažantnice zatím stavy neobnovujeme.

U jeřábů se znovu dařilo alespoň u jeřábů bělošíjích (Grus vipio) – vyvedli 2 mláďata. Nepříjemnou ztrátou je úhyn kdysi chovné samice jeřába rajského (Anthropoides paradisea); takto nyní držíme dva kusy opačného pohlaví, ovšem málo harmonizující. K zajímavé situaci došlo u seriem rudozobých (Cariama cristata). V době, kdy pár odchovával jediné, ještě nesamostatné mládě, samice snesla další dvě dvouvaječné snůšky; vejce v nich byla oplozená, ale protože jejich vylíhnutí jsme nepovažovali za rozumné, odebrali jsme je krátce po snesení.

Podobně jako loňského roku bylo odchovy početné u skupiny měkkozobých. Ze zajímavějších jmenuji 4 holuby růžové (Columba mayeri), 3 holuby bronzové (Ducula aenea paulina), 2 holuby nikobarské (Caloenas nicobarica) a 2 holuby krvavé (Gallicolumba luzonica).

Ve skupině nektarožravých papoušků jsme docílili rozporných výsledků. Na kladné straně stojí odchov loríčka rudobradého (Psittaculisrostris edwardsi) a hned pěti mláďat papoušíka modrobradého (Loriculus vernalis), na straně záporů je ztráta chovného samce loríčka modrobradého a také fakt, že mezi odchovanými papoušíky je jediný samec. Takto jsme chovnou skupinu sice zdvojnásobili, ale nepoměr pohlaví se ještě zvýraznil z 1,3 na 2,7. Bohužel se nepodařilo dokončit odchov loriů černohlavých, žádné z mláďat se nedožilo samostatnosti. I u ostatních druhů byly výsledky smíšené, proti odchovaným loriům čárkovaným (Eos reticulata) a loriům olivovým (Chalcopsitta duivenbodei) stojí jalové snůšky loriů papuánských (Charmosyna papou goliathina) a nedokončené odchovy loriů horských (Trichoglossus haematodus moluccanus).

Skupinu zoborožců kaferských (Bucorvus leadbeateri) letos tvořilo celkem 5 ptáků, vylíhlo se jedno mládě, bohužel však záhy uhynulo na neprůchodnost střev. Velmi zajímavým přírůstkem je nový jedinec ze skupiny asijských zoborožců – zoborožec nosorožčí (Buceros rhinoceros) – získaný od soukromého chovatele. Po ověření rasové příslušnosti, kterou je možno spolehlivě určit jen na základě rozboru DNA, věříme v rychlé dopárování. Jedná se totiž o zkušenou chovnou samici. U ledňáků modrokřídlých (Dacelo leachii) jsme učinili první krok k obnově chovu zakoupením mladého samce. Za dva až tři roky můžeme očekávat nové hnízdní pokusy. Mezi dalšími přírůstky nepěvců je zajímavých hned 8 mláďat myšáka hnědokřídlého (Colius striatus) od jednoho páru a umělý odchov 2 mláďat vousáků senegalských (Lybius dubius).

Z kolekce pěvců jsou nejvýznamnějšími prvoodchov loskutáků posvátných (Gracula religiosa) a další odchov v přírodě ohrožené timálie sečuánské (Liocichla omeiensis). Po roční odmlce dostaly  majny Rothschildovy (Leucopsar rothschildi) budky a hned 7 mladých ptáků čeká na dokončení pavilonu Indonéské džungle, aby se mohli stát jedněmi z prvních ptačích obyvatelů tohoto pavilonu.

Karel Pithart, kurátor



Zpět na předchozí stránku

Přeskočit menu
Menu

Jste 174520807 návštěvníkem našich stránek od 18.2.2004

 Denní návštěvnický rekord v roce 2009, 4. 4.: 20 048
Počet návštěvníků Zoo Praha v roce 2012 od 1. 1. do 13. 5.: 399 674