Hlavní stránka / Vše o zoo / Výroční zprávy / Výroční zpráva 2001/2002 / Zpráva ředitele

Zpráva ředitele

Roky 2001 a 2002 byly bez nadsázky nejvýraznějším obdobím v dějinách pražské zoo.

2001

V roce 2001 oslavila Zoo Praha 70 let své existence. Prožila náročnou a nezapomenutelnou sezónu plnou událostí, které úroveň a věhlas naší zoo posunuly o velký skok dopředu.

Především vyvrcholil velký stavební boom, který nemá v historii zahrady obdoby. 8.září jsme v jednom dni otevřeli 2 velkorysé expoziční celky, jež do zahrady přinesly zcela nový způsob vystavování zvířat. Jak nový Africký dům s 5 hektarů rozlehlým venkovním výběhem, tak nový areál pro gorily otevírají cestu, kterou by se chtěla Zoo Praha ubírat v novém tisíciletí. Vedle těchto dvou klíčových projektů pak Zoo Praha stihla otevřít dalších 5 nových expozic - pro vlky eurasijské, jeleny wapiti, lemury, makaky a papoušky ara a kakadu, dokončit nový areál pro děti, zooshop u východu ze zoo a zrekonstruovat krmivářské zázemí. S koncem roku 2001 se tak uzavřelo celkem 10 investičních akcí v celkovém objemu finančních prostředků kolem 120 milionů korun!

Úsilí roku 2001 pro nás kulminovalo v září – pražská zoo hostila 18. výroční konferenci Evropské asociace zoo a akvárií (EAZA). Týden po otevření nových pavilonů, mezi 18. a 23. zářím, se do Prahy sjel rekordní počet 423 delegátů a hostů z 34 zemí všech kontinentů. Praha se tak stala na několik dní hlavním městem zoologických zahrad Evropy. Konference proběhla na organizační i hostitelské úrovni odpovídající nejvyššímu evropskému standardu. A mohutná proměna naší zoo z posledních let byla pro delegáty velkým překvapením.

Změny v pražské zoo oceňovala i veřejnost – jsme jedinou českou zoo, které v posledních letech trvale rostla návštěvnost. Výsledek roku 2001 (657 tisíc lidí) nemá v zemi konkurenci. Roční bilanci z poloviny 90. let jsme již překonali téměř o 200 tisíc návštěvníků! Jenom v září a říjnu, po otevření nových pavilonů, nás navštívilo na 140 tisíc lidí. Takový podzimní nápor naše zoo nepamatuje.

Jubilejní sezona pak přinesla ještě jednu zvláštnost – za pražskou zoo se nechodilo jen do Troje. Téměř půl roku byly v Národním muzeu na Václavském náměstí a v Muzeu hl. m. Prahy na Florenci k vidění hned 2 reprezentativní výstavy k její sedmdesátileté historii. Podobně velkorysý výstavnický projekt absolvovala Zoo Praha naposledy před 20 lety.

Rozsáhlé změny v areálu ovlivnily i chovatelský život zahrady, nejpatrněji při stěhování naší skupiny žiraf a sestavování zcela nové skupiny goril. Obě akce se staly náročnou prověrkou zkušeností a schopností našich lidí, ve které pražská zoo obstála bez ztráty či závažnějšího poranění zvířete. Upřímně svým kolegům za tento výkon děkuji. Podobně profesionální a nestandardní přístup vyžadovaly nově otevřené expozice lemurů, jelenů, vlků, arů, surikat či hrabáčů. Každá po svém přinášela svým novým pojetím dosud neznámé problémy, které bylo třeba operativně řešit. Celkově nové expozice umožnily pokračovat v trendu rostoucího počtu chovaných druhů i jedinců. Nově se v chovatelském seznamu naší zoo objevili například medojedi, pásovci, nosáli, kalimika, surikaty, štětkouni, nahuři, kuskus či tany. Z významných odchovů si ceníme zejména mláděte levharta mandžuského, narozeného 11. března (kromě nás množí pouze Zoo Peking), dále vari červeného, přímorožce beisy (prvoodchov v ČR), buvolců běločelých, takina indického (prvoodchov v ČR), dracény guayanské (v Evropě množí pouze Zoo Praha) nebo rekordních 13 ptačích prvoodchovů, v čele s odchovem holuba růžového (prvoodchov v ČR). Výjimečný je i první umělý odchov koně Převalského na světě nebo rekordních 21 mláďat v naší hnízdní kolonii plameňáků.

Ekonomickými výsledky rok 2001 navázal na trend zvyšování vlastních příjmů z předchozích let. Oproti roku 2000 se zvýšily o 24% (na 54 mil. Kč!). Na konci roku 2001 byla také dokončena jedna z nejnáročnějších kapitol fungování současné zoo – rekonstrukce jejího účetnictví let 1994–2000. Výsledky této rekonstrukce definitivně uzavřely účet za nedostatky v účetnictví organizace z 90. let a umožnily uzavřít i bilanci dvou předchozích roků s dosud neschválenými výsledky hospodaření. Hospodaření Zoo Praha bylo také poprvé v moderní historii organizace prověřeno auditem.

2002

V 1. polovině roku 2002 pokračoval dynamický stavební a ekonomický rozvoj Zoo Praha.

V únoru byla zahájena stavba největšího a nejnákladnějšího pavilonu v dějinách českých zoo – pavilonu Indonéská džungle. V červnu byla otevřena nová expozice nosálů. Návštěvnost pražské zoo pokračovala v překonávání rekordů. V sobotu 1. června navštívilo naši zahradu neuvěřitelných 16 tisíc lidí za jediný den! Něco takového pražská zoo nepamatuje.

Zajímavě se sezona 2002 vyvíjela i v chovatelské oblasti. Odchovali jsme 10 mláďat vlků eurasijských, tanu severní, vačici krysí (obě poprvé v Praze), 11 sitatung či orlosupa bradatého – byl to v pořadí třetí jedinec určený pro reintrodukci do rakouských Alp. Světovým unikátem pak byl úspěšný odchov 15 leguánů kubánských (druhý nejlepší výsledek v historii) a 7 varanů mangrovových. Z nově chovaných druhů patří k nejvýznamnějším lemur tmavý a lemur kata, veverka kapská, mangusta liščí, ketupa rybí či nesyt africký. Zajímavou událostí byly rovněž 30. narozeniny nejstaršího koně Převalského v historii pražského chovu – klisny Cilky. Do mezinárodních souvislostí se naše zoo zapsala aktivní účastí na celosvětově koordinované záchraně několika tisíc asijských želv, zabavených pašerákům čínskými celníky v Hongkongu. Zoo Praha se ujala více než 120 těchto ohrožených zvířat a počítá s nimi do nového Pavilonu indonéské džungle.

Slibný rozvoj Zoo Praha byl však ze dne na den přerušen nečekanou ranou. V srpnu roku 2002 postihla město Prahu nejničivější povodeň za posledních 200 let. Během několika hodin voda zalila i polovinu zahrady a připravila o domov více než 1000 zvířat.

Zaměstnanci Zoo Praha byli vystaveni pravděpodobně nejnáročnější evakuační akci v dějinách všech zoo na světě. Přes veškeré úsilí se však všechna zvířata zachránit nepodařilo. Osudy některých z nich sledovaly bez přehánění miliony lidí po celém světě. Lachtan Gaston, slon Kadíra nebo hroch Slávek se stali symbolem zápasu s ničivým živlem.

Vše v zahradě se rázem změnilo. Škody byly vyčísleny na 232 miliony Kč, dolní část areálu se proměnila ve výjev z Apokalypsy. Veškeré plánování – staveb, rozpočtu, návštěvnosti – jako by začínalo v zoo znovu od nuly. Zahrada si sáhla doslova na své dno.

Od srpna do prosince roku 2002 udělali zaměstnanci Zoo Praha neuvěřitelný kus práce. Již 7. září jsme otevřeli zoo pro veřejnost včetně části dolního areálu. Do konce roku jsme z areálu odklidili veškeré bahno a naplaveniny a opravili sítě a nejnutnější objekty tak, abychom mohli drtivou většinu zvířat vrátit před začátkem zimy zpět do sucha a tepla.

Z 1000 evakuovaných zvířat tak zůstalo k 31. 12. nezajištěno jen něco málo přes 100 jedinců. Za péči o ně, stejně jako za nezištnou, operativní pomoc během evakuace, děkuji všem kolegům z ostatních českých zoo, bez jejichž pomoci by byla záchrana tak velkého počtu zvířat nemyslitelná.

Ze všeho nejvíc chci však poděkovat veřejnosti. Více než 600 lidí neváhalo v prvních týdnech po povodni fyzicky pomáhat s nejhorším stavem zahrady. Další 4000 nám pak do konce roku poslaly dohromady téměř 20 milionů Kč na její obnovu ! Tato důvěra a silné pouto lidí k zoo je zřejmě tím nejcennějším zjištěním z celé povodňové tragédie.

Pro obnovu areálu po povodni bylo třeba sestavit a co nejrychleji projednat nový urbanistický a finanční plán. V listopadu 2002 proto Rada hl. m. Prahy schválila aktualizaci Generelu rozvoje Zoo Praha, podle kterého by měla tato obnova probíhat. Pro financování této obnovy se vedle pomoci Magistrátu hl. m. Prahy a veřejnosti ukázalo jako klíčové pojištění pražské zoo proti povodni u pojišťovny Kooperativa, uzavřené jen 3 roky před povodní (!). Pojišťovna Kooperativa financovala v roce 2002 většinu nákladů na odstraňování bezprostředních následků povodně. Obnova zoo po povodni byla naplánována na 2–3 roky.

PhDr. Petr Fejk, ředitel

Zpět na předchozí stránku

Další články v sekci ... Výroční zpráva 2001/2002

Přeskočit menu

Menu