Hlavní stránka / Vše o zoo / Stavby a expozice / 2004 - Indonéská džungle

2004 - Indonéská džungle

V březnu 2002 byla slavnostně zahájena stavba jednoho z největších projektů v historii nejen pražské, ale i všech evropských zoo. Pavilon nazvaný Indonéská džungle nás zavede do tropického deštného lesa a mangrovů jihovýchodní Asie. Má podobu obrovského skleníku zapuštěného částečně pod úroveň terénu a jedinou bariérou mezi návštěvníky a zvířaty jsou uvnitř vodní plochy.

Pavilon vyrostl v místech starého pavilonu opic a je domovem ornagutanů, gibonů, hulmanů a makaků. Najdete tu však i další obyvatele tropického lesa včetně varanů komodských, volně létajících ptáků, vyder malých ap.

Stavba byla dokončena v roce 2003 a pro veřejnost byla otevřena v roce 2004. Jeho investorem je město Praha, odbor městského investora, autory architektonického návrhu ateliér AND. Celkové náklady dosáhnou necelých 170 milionů Kč.

Expoziční část pavilonu

Expozice se nacházejí v hale eliptického půdorysu, která je zastřešena samonosnou prosklenou kopulí tvaru vrchlíku rotačního elipsoidu. Konstrukci nesou obloukové prostorové příhradové nosníky z oceli.

Kvůli snížení energetické náročnosti musí být kupole zasklena izolačním dvojsklem. Tabule mají tvary nepravidelných lichoběžníků, přičemž největší tabule mají rozměry cca 2 x 2 m. Zasklení musí odolávat klimatickým vlivům, sněhu či krupobití. Sklo rovněž musí splňovat požadavek na optimální propustnost UV záření a musí být z vnější stany částečně pochozí z důvodu čistitelnosti. Požadavkem architekta bylo, aby celá kupole působila celistvě a nebyla pohledově zatížena rušivými prvky nosných konstrukcí skel. Proto musí být zasklení upevněno pouze ve spárách mezi skly a mohou zde být přiznány jen malé přítlačné terče.

Nosná příhradová konstrukce je navržena z lehkých hliníkových profilů, které musejí mít z důvodu klimatu s vysokými teplotami kolem 35 °C a s vysokou relativní vlhkostí vzduchu v interiéru (až 90%) řízený odvod kondenzátu uvnitř profilů příhradoviny k patě konstrukce.

V hřebenu je konstrukce prolomena větracími okny, fungujícími v případě výpadku vzduchotechniky či pro odvod kouře v případě požáru.

Koncem listopadu začalo zasklívání kupole. Skla jsou vrstvená, část je opatřena zatavenou bezpečnostní fólií. Protože tato skla nepropouštějí statečné množství UV záření pro rostliny a zvířata, je zbytek skel sice bez fólie, ale bezpečnost je zajištěna speciální kostrukcí. Pro případ extrémního počasí je kupole kromě vzduchotechniky opatřena podél konstrukce i automaticky otvíranými světlíky k dodatečnému větrání.

Vnitřní prostor pavilonu je komponován takovým způsobem, aby vznikalo množství různých průhledů. Je členěn nepravidelnými stěnami a je značně výškově členitý, Jsou zde chodby - jeskyně s expozicemi a s průhledy do džungle, vyhlídkové terasy do džungle, nokturno, umělý vodopád. To vše při zachování dostupnosti pro imobilní návštěvníky a dětské kočárky.

V prostoru pavilonu se nachází soustava kaskádovitě spojených jezírek pro rostliny a živočichy. Přepadávající voda vytvoří zvukovou kulisu, která bude návštěvníka provázet po celou dobu prohlídky pavilonu a umocňovat jeho dojem z expozice.

Část interiéru tvoří živá zeleň a část „betonová zeleň“ – ocelová konstrukce potažená strukturovaným železobetonem s reliéfní úpravou povrchu betonu, napodobujícího stromy a skály. K dotvoření dojmu jsou ještě skály a stromy opatřeny barevnou patinou.

Řešení celé stavby se vyznačuje mnoha atypickými prvky a detaily.

Konstrukční systém je železobetonový stěnový systém, kombinovaný se skeletem, založený na základových pasech a patkách spojených se základy bazénů.

Povrchy výběhů zvířat jsou uzavřeny speciálními stěrkami odolnými proti chemickým vlivům i mechanickému poškození a zdravotně nezávadnými. Členitý terén rovněž neumožňuje použití klasických pásových hydroizolací, a proto jsou použity izolace stěrkové.

Hlavní vchody do pavilonu Indonéské džungle doplněné atikami jsou začleněny do stávajícího komunikačního systému zoo.

Provozní budova navazuje na budovu expoziční.

Provozní budova, která je konstrukčně tvořena monolitickým stěnovým systémem s plochou střechou, je co nejšetrněji začleněna do scenérie zoo. Jsou v ní veškerá strojní zařízení potřebná pro udržení chodu expozic, strojovna vzduchotechniky, plynová kotelna, zařízení bazénové technologie, strojovna hydraulických výtahů a v části druhé NP také kanceláře personálu, osvětlené mimo jiné elektricky otevíranými stropními světlíky z polykarbonátu, otevíraných do intenzivní zeleně na střešní konstrukci.

Základní údaje

Název akce: Rekonstrukce pavilonu Indonéské džungle

Provozovatel: Zoologická zahrada v Praze

Investor: Hlavní město Praha, Mariánské nám. 2, Praha 1

Inženýring:Výstavba inženýrských staveb,a.s, U Háje 296/16, Praha 4

Projektant: AND, s. r. o., V Úvalu 84, Praha 5

Dodavatel: Skanska, a. s., divize Pozemní stavitelství Čechy, odštěpný závod - středisko 02, Štěchovická 2266, Praha 10

Zahájení - dokončení: únor 2002 - září 2003

Celková plocha stavby: 4000 m2

Plocha expozičního prostoru včetně venkovního výběhu: 2200 m2

Plocha vlastního skleníku: 1900 m2

Objem skleníku: 16 000 m3

Umělý strom

Dne 9.4. byla vztyčena jedna z nejmonumentálnějších soch umělého stromu na světě, a to v pražském pavilonu Indonéské džungle, který bude otevřen na konci tohoto roku. Gigant je dílem tří významných českých umělců: Lukáše Rittsteina, Barbory Šlapetové a Michala Gabriela. Oba sochaři jsou nositelé nejprestižnější výtvarné ceny Jindřicha Chalupeckého, zaštiťované prezidentem republiky pro nejtalentovanějšího umělce do 35ti let. Malířka a fotografka Barbora Šlapetová spolu s Lukášem Rittsteinem již dlouho pracuje na společných výtvarných projektech. Strávili také 8 měsíců v džungli Indonésie a Papuy Nové Guineje. Na čtyřech náročných expedicích umělci načerpali inspiraci v pralesích k vytvoření monumentálního umělého deštného lesa pro Prahu. Byla pro ně obrovská výtvarná výzva do tohoto projektu vstoupit a přinést do něj svou invenci. Michal Gabriel je člen významné výtvarné české skupiny střední generace Tvrdohlaví a zároveň působí jako profesor na Vysokém učení technickém na Fakultě výtvarných umění v Brně. Všichni za sebou mají množství realizací ve veřejném prostoru a nespočet výstav jejich monumentálních soch, obrazů a fotografií v nejprestižnějších galerijních prostorech, jako je třeba Národní galerie či galerie Mánes.

Strom pro Indonéskou džungli začali tvořit loni na podzim a dne 28. 4. bude definitivně dokončen. Měří okolo 16 metrů a váží více než 2 tuny. Je "porostlý" světle zelenobílými lišejníky a řasami.Jeho vzdušné kořeny tvoří jakousi stromovou katedrálu. Stojí na obřích nohách, mezi kterými bude možné procházet z jedné expozice pavilonu do druhé. trom vznikal v segmentech v ateliéru umělců. Je dutý, na kovové kostře je speciální technikou nanesena vlastní "kůra" stromu. Jednotlivé části pak byly převezeny do zoo a přímo na místě smontovány do celku, a to ve vodorovné poloze. Poté byl celý strom vztyčen. Následovat budou další stromy, tentokrát menší a méně rozvětvené.

2004 - Indonéská džungle

Přiložené obrázky

Další články v sekci ... Stavby a expozice