Jméno pro medvěda, jméno pro žirafu

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  13. 04. 2019


Medvěd, který se loni na podzim potuloval po Zlínském kraji, měl namále. Zuby si na něj brousili nejen myslivci, ale i hejtman Čunek. Jako by ten méďa měl na kožichu namalovaný velký terč.

Odlišný příběh se začal psát toto pondělí. Ochránci přírody odchytili v Beskydech medvěda – snad jiného, než byl ten, který budil tolik rozruchu na podzim – a nasadili mu obojek s vysílačkou, aby mohli sledovat jeho přesuny. Při té příležitosti se ukázalo, že jde o medvědici. Obratem dostala jméno Ema. A to ji myslím docela dobře ochrání. Střílet po nebezpečném medvědovi? Úplně klidně! Ale troufne si někdo vypálit po naší Emě? To už bude o hodně těžší!

Obecná známost spojená s personifikací, která je podtržena jménem, bezpochyby funguje i u zvířat. Před několika lety se to vymstilo kodaňské zoo. Tam utratili žirafího samečka jménem Marius, který se ukázal jako přebytečný a neumístitelný do jiné zoologické zahrady. Ale vysvětlujte veřejnosti, že utratíte a lvům zkrmíte milého Maria, namísto abyste mluvili o anonymním jedinci! To je obtížná, dokonce přímo neřešitelná situace.

Ano, zrovna v neděli odpoledne budeme v naší zoo také jednoho žirafího samečka křtít. Jenže v jeho případě jsme si celkem jisti, že se nám ho umístit podaří. Je totiž pro evropský chov dosti cenný. Což Marius nebyl — a platí to bohužel i pro řadu dalších jedinců různých druhů zvířat.

Žirafy, ale třeba také gorily, žijí v harémovém uspořádání, kdy na jednoho samce připadá více samic. Obou pohlaví se přitom rodí zhruba stejně. Jenže zatímco v přírodě si s mnohými přebytečnými samci poradí predátoři, jiní silnější samci apod., u chovů v lidské péči je dobrá rada drahá. Zastavení rozmnožování nebo vytváření samčích skupin často přinese víc problémů než utracení přebytečného žirafího samce či kastrace nadbytečného gorilího samečka. Navíc narážíme na omezenou kapacitu chovných zařízení. Je to smutné a nemusí se nám to líbit, ale chceme-li udržet a nejednou i zachránit celý druh, někdy nám nezbude nic jiného, než obětovat jedince. (Samozřejmě přitom nemusí jít nutně jenom o samce; žirafy a gorily berte jako nejtypičtější příklady.)

A to je také důvod, proč se v zoologických zahradách začíná upouštět od pojmenovávání potenciálně přebytečných zvířat. A jistě je to také důvod, proč naopak některá vzácná zvířata žijící volně v přírodě jména dostávají.

Psáno pro MF Dnes


Vyfotografovat hroznýška tatarského byla výzva: okamžitě mizel v písku. Foto Miroslav Bobek

Bájný olgoj chorchoj má připomínat střevo naplněné krví. Píše se o něm také jako o písečném červu. Obojí je ostatně obsaženo v jeho mongolském jménu: „olgoj“ znamená tlusté střevo a „chorchoj“ červa. Těmto...

Ovíječ skvrnitý. Foto Miroslav Bobek

Prý to celé vzniklo tak, že když Holanďané začali na Jávě s pěstováním kávovníku a vcelku pochopitelně nepřáli polnímu pychu, pražili si místní obyvatelé kávová zrnka, která prošla trávicím traktem ovíječů skvrnitých....




Přihlášení k newsletteru